{"book":{"id":17235,"title":"Pil\u00ed\u0159e v\u00edry","slug":"pilire-viry-1463924366","image":"\/uploads\/books\/Pillars-of-Faith_cze.jpg","hint":"

Pilí\u0159e víry<\/span><\/span><\/p>\r\n","arabic_notes":"","book_text":"

Pilí\u0159e víry<\/span><\/span><\/span><\/strong><\/p>\r\n\r\n

 <\/p>\r\n\r\n

 <\/p>\r\n\r\n

 <\/p>\r\n\r\n

D\u017ea'far Šejch Idrís<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

 <\/p>\r\n\r\n


\r\nP\u0159eklad:
\r\nZuzana Amrani<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

 
\r\nwww.islamland.com<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n


\r\n 
\r\nObsah
\r\nÚvod    1
\r\nVíra v Boha    1
\r\nVíra v and\u011bly    7
\r\nVíra v Bo\u017eí knihy    8
\r\nVíra v proroky    9
\r\nVíra v posmrtný \u017eivot    11
\r\nVíra v osud    13
\r\nZáv\u011br – vliv víry na vn\u011bjší chování    15<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

 <\/p>\r\n\r\n

 
\r\nÚvod
\r\nPilí\u0159e víry (ímán), které vyplývají z mnoha koránských verš\u016f a výrok\u016f proroka Muhammada (s)*, jsou víra v Boha**, v Bo\u017eí and\u011bly, Jeho knihy, Jeho proroky, posmrtný \u017eivot a osud (qadar). Toto jsou známé pojmy i pro nemuslimského \u010dtená\u0159e, avšak v islámu je jejich význam trochu odlišný od ostatních nábo\u017eenství a filozofií. Cílem této publikace je tuto oblast vysv\u011btlit na základ\u011b Koránu a Prorokových (s) výrok\u016f a dále ukázat, \u017ee u\u017e samotné pojetí víry se v islámu liší od obecného západního chápání. Na Západ\u011b víra obvykle stojí v protikladu k rozumu a poznání, avšak podle Koránu pravá víra vychází práv\u011b z poznání a p\u0159emýšlení. Jakékoliv p\u0159esv\u011bd\u010dení bez podobného základu Korán pova\u017euje za pouhý rozmar, kterému by se myslící \u010dlov\u011bk m\u011bl vyhnout. Pravé víry lze tedy dosáhnout p\u0159emýšlením a nabýváním v\u011bdomostí a nikoliv slepou a iracionální oddaností. \u010clov\u011bk disponující takto informovanou vírou m\u016f\u017ee bez obav a sebev\u011bdom\u011b vést racionální diskusi s lidmi, kte\u0159í jeho p\u0159esv\u011bd\u010dení nesdílejí, s nad\u011bjí, \u017ee se mu poda\u0159í ukázat jim jejich omyly a slabá místa a získat je pro pravdu. Pokud tato publikace \u010dtená\u0159\u016fm pom\u016f\u017ee u\u010dinit krok tímto sm\u011brem, potom splnila sv\u016fj ú\u010del, chvála Bohu.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Víra v Boha
\r\nMuhammad (s) byl poslán, aby vyzýval lidi k Bohu a u\u010dil je, jak splnit úkol, pro který byli stvo\u0159eni, tedy uctívat Boha. Mnoho lidí, ke kterým se obracel, m\u011blo o Bohu jen nejasnou p\u0159edstavu. N\u011bkte\u0159í v N\u011bj v\u011b\u0159ili, i kdy\u017e k N\u011bmu p\u0159idru\u017eovali další ni\u017eší bo\u017estva, ale jiní byli úplnými ateisty \u010di materialisty, kte\u0159í se \u0159ídili tímto p\u0159esv\u011bd\u010dením:<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{„Neexistuje le\u010d tento náš \u017eivot pozemský, zem\u0159eme a \u017eijeme a pouze \u010das nás zahubí!“}
\r\n(súra Kle\u010dící, 45:24)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

P\u0159ed vyzváním takovýchto ateist\u016f k Bohu je t\u0159eba je nejd\u0159íve p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee taková Bytost v\u016fbec existuje. Logicky první otázka pro nábo\u017eenský sv\u011btonázor je tato: „Jaký d\u016fvod vás vede k ví\u0159e, \u017ee existuje B\u016fh?“ Korán na ni odpovídá t\u011bmito slovy:<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Co\u017epak z ni\u010deho byli stvo\u0159eni, \u010di sami jsou stvo\u0159iteli, anebo stvo\u0159ili nebesa i zemi? (...)}
\r\n(súra Hora Sinaj 52:35-36)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Korán zde \u0159íká, \u017ee pro všechno, co má stejn\u011b jako \u010dlov\u011bk po\u010dátek v \u010dase, existují pouze t\u0159i mo\u017ená vysv\u011btlení vzniku:<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

1.    Nebylo stvo\u0159eno \u010di zap\u0159i\u010din\u011bno v\u016fbec ni\u010dím, tedy vzniklo z ni\u010deho;
\r\n2.    Bylo samo svým vlastním stvo\u0159itelem;
\r\n3.    Nebo má stvo\u0159itele \u010di p\u0159í\u010dinu mimo sebe.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

T\u0159etí mo\u017enost není ve výše uvedených verších zmín\u011bna, avšak vyplývá z kontextu, proto\u017ee tyto verše se obracejí na lidi, kte\u0159í existenci stvo\u0159itele popírají. Sd\u011blují jim, \u017ee bez stvo\u0159itele zbývají pouze dv\u011b další mo\u017enosti. Korán podrobn\u011b nevysv\u011btluje, pro\u010d jsou první dv\u011b mo\u017enosti neudr\u017eitelné; lidé jsou \u010dasto p\u0159esv\u011bd\u010deni o pravd\u011b \u010di nepravd\u011b n\u011bjakého tvrzení podle toho, jak jasn\u011b a výsti\u017en\u011b je formulováno. Víra (\u010di její odmítnutí) je spíše otázkou duchovního ne\u017e smyslového vnímání. V p\u0159ípad\u011b t\u011bchto verš\u016f to názorn\u011b ilustruje následující skute\u010dný p\u0159íb\u011bh: Kdy\u017e do té doby nev\u011b\u0159ící D\u017eubajr Ibn Mut'im jako vyslanec Kurajšovc\u016f dorazil do Medíny, uslyšel Proroka (s), jak p\u0159i vedení ve\u010derní modlitby p\u0159ednáší súru Hora Sinaj. Kdy\u017e došel k výše uvedeným verš\u016fm, D\u017eubajrovi se jeho vlastními slovy „málem rozsko\u010dilo srdce“. Krátce poté p\u0159ijal islám.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Pro\u010d se s ním toto stalo? Pravd\u011bpodobn\u011b proto, \u017ee tyto verše mu poprvé n\u011bco objasnily. Pochopil, \u017ee je nemyslitelné, aby n\u011bco vzniklo z ni\u010deho, a \u017ee by n\u011bco dalo vzniknout samo sob\u011b, je ješt\u011b více nemyslitelné. Jediným záv\u011brem tedy je, \u017ee musí mít stvo\u0159itele mimo sebe.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Veškeré teze, které stojí na pop\u0159ení jakéhokoliv stvo\u0159itele \u010di p\u0159í\u010diny, jsou tedy neudr\u017eitelné. I kdy\u017e \u010dlov\u011bk toto uzná, stále se m\u016f\u017ee ptát, pro\u010d by tato p\u0159í\u010dina (\u010di stvo\u0159itel) m\u011bla být zrovna Bohem, ke kterému vyzýval Muhammad (s). Pro\u010d by to nemohl být n\u011bkterý z mnoha lidmi uctívaných boh\u016f nebo dokonce „hmota“, ve kterou v\u011b\u0159í materialisté? Touto otázkou se zabývá skoro celý Korán, ale my se zde pokusíme dát stru\u010dnou odpov\u011b\u010f, která v základních rysech shrne koránské stanovisko.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Odpov\u011b\u010f je v krátkosti následující: Aby bylo mo\u017eno vysv\u011btlit vznik \u010dehokoliv podléhajícího \u010dasu, námi hledaný stvo\u0159itel (\u010di p\u0159í\u010dina) logicky musí mít vlastnosti Boha, ke kterému nás Muhammad (s) vyzývá, a to z následujících d\u016fvod\u016f.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Stvo\u0159itel musí být jiné podstaty ne\u017e stvo\u0159ené, proto\u017ee kdyby byl stejné podstaty, musel by rovn\u011b\u017e podléhat \u010dasu a tedy pot\u0159ebovat stvo\u0159itele. Z toho vyplývá, \u017ee:<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{A není nic, co by podobné Mu bylo.} (súra Porada, 42:11)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Pokud stvo\u0159itel nepodléhá \u010dasu, pak tedy musí být v\u011b\u010dný. Avšak pokud je v\u011b\u010dný, nem\u016f\u017ee mít p\u0159í\u010dinu a pokud nic nezap\u0159í\u010dinilo jeho vznik, nic nezp\u016fsobuje ani trvání jeho existence, co\u017e znamená, \u017ee musí být sob\u011bsta\u010dný. A pokud pokra\u010dování jeho existence nezávisí na ni\u010dem, pak tedy jeho existence musí být bez konce.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Stvo\u0159itel je tedy v\u011b\u010dný a v\u011b\u010dn\u011b trvající.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{On po\u010dátkem je i koncem.} (súra \u017delezo, 57:3)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Všichni, kdo\u017e na zemi jsou, do\u010dkají se konce svého a z\u016fstane jen tvá\u0159 Pána tvého, majestátnosti a velkomyslnosti plného.}
\r\n(súra Milosrdný, 55:26-27)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Jsou dva zp\u016fsoby, jak p\u0159í\u010diny vyvolávají následky: bu\u010f p\u0159irozen\u011b nebo zám\u011brn\u011b. Stvo\u0159itel s výše uvedenými vlastnosti nem\u016f\u017ee být p\u0159í\u010dinou p\u0159irozenou. Pokud by od N\u011bho v\u011bci na tomto sv\u011bt\u011b pocházely p\u0159irozen\u011b a spontánn\u011b, musely by být stejné podstaty jako On sám. A kdyby byl p\u0159irozenou p\u0159í\u010dinou, p\u016fsobil by pouze za ur\u010ditých podmínek a Jeho moc by tedy byla omezená. Z toho vyplývá, \u017ee musí být zám\u011brným \u010dinitelem. Avšak zám\u011br p\u0159edpokládá v\u011bd\u011bní a obojí dohromady p\u0159edpokládá \u017eivot. Stvo\u0159itel tedy musí být \u017eivý, všev\u011bdoucí \u010dinitel s absolutn\u011b svobodnou v\u016flí.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

B\u016fh podle Koránu tedy \u010diní vše s n\u011bjakým zám\u011brem a za n\u011bjakým ú\u010delem.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{A ka\u017edou v\u011bc jsme vskutku v ur\u010dených rozm\u011brech stvo\u0159ili.}
\r\n(súra M\u011bsíc, 54:49)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Domníváte se snad, \u017ee jsme vás stvo\u0159ili jen bezú\u010deln\u011b a \u017ee k Nám nebudete navráceni?}
\r\n(súra V\u011b\u0159ící, 23:115)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

On m\u016f\u017ee u\u010dinit absolutn\u011b cokoliv, co si p\u0159eje (viz 11:107) a ví o ka\u017edém pohybu Svého stvo\u0159ení.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{On nejlépe ví, co na souši je i na mo\u0159i, a nespadne list \u017eádný, ani\u017e by On o n\u011bm nev\u011bd\u011bl, a není zrnka v temnotách zem\u011b ani stébla zeleného \u010di uschlého, je\u017e zaznamenáno by nebylo v Knize zjevné. On je ten, jen\u017e vás v noci odvolává a jen\u017e zná, co za dne jste vykonali.} (súra Dobytek, 6:59-60)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

B\u016fh je \u017eivý:<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{B\u016fh – není bo\u017estva krom\u011b N\u011bho, \u017eivého, trvalého! Nepadá na\u0148 ani d\u0159ímota, ani spánek, Jemu nále\u017eí vše, co na nebesích je i na zemi! Kdo m\u016f\u017ee se u N\u011bho p\u0159imluvit jinak, ne\u017e s dovolením Jeho? On zná, co je p\u0159ed rukama jejich i co je za zády jejich, zatímco oni neobejmou z v\u011bd\u011bní Jeho nic leda to, co On chce. Tr\u016fn Jeho obepíná nebesa i zemi a st\u0159e\u017eení jich mu potí\u017eí ne\u010diní – On vznešený je a mohutný!} (súra Kráva 2:255)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

B\u016fh nejen\u017ee ze Své v\u016fle jedná a je mocný, ale také je spravedlivý v tom, \u017ee h\u0159íšníka netrestá více, ne\u017e odpovídá jeho špatnému \u010dinu. Je milosrdný a Jeho milosrdenství je podle Proroka (s) v\u011btší ne\u017e Jeho trest. On nás tedy netrestá za vše, co ud\u011bláme, ale odpouští, smazává naše h\u0159íchy a rozmno\u017euje a násobí naše dobré skutky.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Ti, kdo\u017e vydávají jm\u011bní své na stezce Bo\u017eí, jsou podobni zrnu, z n\u011bho\u017e vyr\u016fstá sedm klas\u016f, z nich\u017e ka\u017edý má sto zrn. A B\u016fh mnohonásobn\u011b odplácí tomu, komu chce, nebo\u0165 B\u016fh je velkorysý, všev\u011bdoucí.} (súra Kráva, 2:261)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Skute\u010dný stvo\u0159itel musí mít tyto a další podobné vlastnosti, ke kterým m\u016f\u017eeme obdobným zp\u016fsobem dosp\u011bt. Jakákoliv jiná bytost nebo objekt, který je pova\u017eován za boha \u010di prvotní p\u0159í\u010dinu a kterému zákonit\u011b chybí n\u011bkteré z t\u011bchto vlastností, nem\u016f\u017ee ve skute\u010dnosti být tím, za co je pova\u017eován. Korán nejd\u0159íve jasn\u011b popsal, jaký musí být pravý B\u016fh, a poté ukazuje, pro\u010d nem\u016f\u017ee být \u017eádného bo\u017estva krom\u011b N\u011bho a odhaluje falešnost všech dalších údajných bo\u017estev.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

T\u011bm, kdo uctívají lidmi vytvo\u0159ené p\u0159edm\u011bty, \u0159íká:<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{I otázal se: „Chcete uctívat, co sami jste vytesali, zatímco je to B\u016fh, jen\u017e stvo\u0159il vás i to, co jste ud\u011blali?“} (súra Stojící v \u0159adách, 37:95-96)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Co\u017e k N\u011bmu budou p\u0159idru\u017eovat to, co v\u016fbec nic nestvo\u0159ilo, ale samo bylo stvo\u0159eno, a není schopno jim nikterak pomoci a nem\u016f\u017ee pomoci ani sob\u011b?} (súra Rozpoznání, 7:191-192)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Na uctíva\u010de nebeských t\u011bles se obrací p\u0159ipomenutím p\u0159íb\u011bhu Abrahama:<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{A kdy\u017e se nad ním rozprost\u0159ela noc, spat\u0159il hv\u011bzdu a zvolal: „Toto je Pán m\u016fj!“ Kdy\u017e však zapadla, \u0159ekl: „Nemám rád zapadající.“ A kdy\u017e spat\u0159il vycházející m\u011bsíc, zvolal: „Toto je Pán m\u016fj!“ Kdy\u017e však zapadl, \u0159ekl: Jestli\u017ee mne Pán m\u016fj správn\u011b nepovede, budu ur\u010dit\u011b pat\u0159it k lidu zbloudilému!“ A kdy\u017e spat\u0159il vycházející slunce, zvolal: „Toto je Pán m\u016fj, nebo\u0165 jest nejv\u011btší!“ A kdy\u017e zapadlo, \u0159ekl: „Lide m\u016fj, nejsem zodpov\u011bdný za to, co k Bohu p\u0159idru\u017eujete, nýbr\u017e obracím se – jako haníf* – k tomu, jen\u017e nebesa i zemi stvo\u0159il, a nebudu pat\u0159it k t\u011bm, kdo\u017e k Bohu p\u0159idru\u017eují.“} (súra Dobytek, 6:76-79)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

A kdy\u017e se pozd\u011bji Prorok (s) dostal do styku s \u017eidy a k\u0159es\u0165any, Korán odsoudil jejich víru v bo\u017eskou podstatu lidských bytostí.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{A \u0159íkají \u017eidé: „'Uzajr je syn Bo\u017eí!“ a \u0159íkají k\u0159es\u0165ané: „Mesiáš je syn Bo\u017eí!“ A taková je \u0159e\u010d, ji\u017e ústy svými pronášejí, a napodobují tak \u0159e\u010d on\u011bch, kdo\u017e p\u0159ed nimi byli nev\u011b\u0159ící. Nech\u0165 B\u016fh proti nim bojuje! Do jaké l\u017ei to upadli!}
\r\n(súra Pokání, 9:30)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Korán jim vysv\u011btluje, \u017ee pokud vše stvo\u0159il B\u016fh, pak vše musí být Jeho slu\u017eebníkem a nem\u016f\u017ee tedy být Jeho synem.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{\u0158íkajíce, \u017ee Milosrdný si vzal d\u011bti, vy spáchali jste v\u011bc hnusnou, \u017ee div se nebesa kv\u016fli tomu neroztrhla, zem\u011b se div nerozpoltila a hory se málem na prach rozpadly, \u017ee Milosrdnému d\u011bti l\u017eiv\u011b p\u0159ipsali. A nehodí se p\u0159ece, aby si Milosrdný d\u011bti bral, v\u017edy\u0165 všichni, kdo\u017e na nebesích a na zemi jsou, k Milosrdnému p\u0159icházejí jako slu\u017eebníci. A On je v\u011bru se\u010detl a p\u0159esným po\u010dtem spo\u010dítal a všichni k N\u011bmu p\u0159ijdou v den zmrtvýchvstání jako jedinci.}
\r\n(súra Marie, 19:88-95)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Dále k\u0159es\u0165an\u016fm vysv\u011btluje skute\u010dnou podstatu Je\u017eíše.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{A podobá se Je\u017eíš p\u0159ed Bohem Adamovi: On stvo\u0159il jej z prachu a potom mu \u0159ekl „Budi\u017e!“ a on byl!} (súra Rod Imrán\u016fv, 3:59)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Vzít si n\u011bco za boha nemusí nutn\u011b znamenat, \u017ee to \u010dlov\u011bk za boha otev\u0159en\u011b uznává a rituáln\u011b uctívá. Sta\u010dí se tomu poslušn\u011b podrobit \u010di tomu v\u011bnovat své \u010diny, které by m\u011bly pat\u0159it jen Bohu, nebo k tomu chovat city, které by m\u011bly být poci\u0165ovány pouze k Bohu. Takových skrytých boh\u016f je mnoho.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Myslíš, \u017ee tomu, kdo si vzal jako své bo\u017estvo váše\u0148 svou, jsi dozorcem, anebo domníváš se, \u017ee v\u011btšina z nich naslouchá \u010di uva\u017euje rozumn\u011b?}
\r\n(súra Spásné zjevení, 25:43-44)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{A vzali si u\u010dence své a mnichy své za pány vedle Boha a stejn\u011b tak i Mesiáše, syna Mariina, a\u010dkoliv jim bylo p\u0159ikázáno uctívat toliko Boha jediného.}
\r\n(súra Pokání, 9:31)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

K tomu, aby \u010dlov\u011bk byl muslimem (tzn. odevzdaným Bohu), je t\u0159eba v\u011b\u0159it v jedinost Bo\u017eí v tom smyslu, \u017ee On je jediným stvo\u0159itelem, ochráncem a \u017eivitelem. Avšak toto p\u0159esv\u011bd\u010dení – pozd\u011bji nazvané tawhíd ar-rubúbíja - samotné nesta\u010dí. Ostatn\u011b mnoho modlá\u0159\u016f uznává a v\u011b\u0159í, \u017ee toho všeho je schopen pouze nejvyšší B\u016fh, ale to z nich ješt\u011b ned\u011blá muslimy. K tawhídu ar-rubúbíja musíme p\u0159idat ješt\u011b tawhíd al-ulúhíja, tedy p\u0159esv\u011bd\u010dení, \u017ee pouze tento B\u016fh si zaslou\u017eí uctívání a tedy nev\u011bnovat jakýkoli akt uctívání nikomu a ni\u010demu jinému. V Koránu tawhíd al-ulúhíja vychází z tawhídu ar-rubúbíja, tedy pokud vše stvo\u0159il a všemu vládne pouze B\u016fh, jaké by pak mohly být d\u016fvody a ú\u010del uctívaní \u010dehokoliv vedle N\u011bho?<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Lidé, uctívejte Pána svého, jen\u017e stvo\u0159il vás i ty, kdo\u017e p\u0159ed vámi byli – snad budete bát se Boha, jen\u017e pro vás u\u010dinil zemi l\u016f\u017ekem a nebesa kupolí a jen\u017e seslal z nebe vodu a dal pomocí jí vyr\u016fst plod\u016fm pro ob\u017eivu vaši. Nedávejte Bohu rovných, v\u017edy\u0165 dob\u0159e to víte!} (súra Kráva, 2:21-22)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Kdy\u017e \u010dlov\u011bk poznal pravého Boha, je vyzván, aby to potvrdil, tedy uv\u011b\u0159il v Boha a nedovolil, aby se z jakýchkoli postranních úmysl\u016f nechal svést k pop\u0159ení skute\u010dnosti, její\u017e pravdivost poznal.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{… a aby ti, jim\u017e dostalo se v\u011bd\u011bní, poznali, \u017ee to je pravda od Pána tvého, a uv\u011b\u0159ili v ni a poko\u0159ila se p\u0159ed ní srdce jejich.} (súra Pou\u0165, 22:54)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Kdy\u017e se jim dostalo Našich znamení s jasností vší, \u0159ekli: „To zjevné je kouzelnictví!“ A odmítli je, p\u0159esto\u017ee duše jejich p\u0159esv\u011bd\u010deny byly o pravdivosti jejich, z nespravedlnosti a pýchy.} (súra Mravenci, 27:13-14)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Kdy\u017e do srdce vstoupí víra, navodí v n\u011bm stavy, které se navenek projeví ur\u010ditými skutky, a obojí je d\u016fkazem pravé víry.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Nejvýznamn\u011bjším z t\u011bchto stav\u016f je pocit vd\u011b\u010dnosti Bohu a tento pocit je mo\u017ené nazvat podstatou, ze které vychází uctívání a slu\u017eba Bohu ('ibáda).<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Tento pocit vd\u011b\u010dnosti je natolik d\u016fle\u017eitý, \u017ee nev\u011b\u0159ící se nazývají káfir, co\u017e znamená „popírající pravdu“ a také „nevd\u011b\u010dný“. Pochopíme pro\u010d, kdy\u017e se v Koránu do\u010dteme, \u017ee hlavním motivem popírání Bo\u017eí existence je neopodstatn\u011bná pýcha. Takto pyšný \u010dlov\u011bk se domnívá, \u017ee ho není hodno, aby byl stvo\u0159en \u010di podléhal Bytosti, kterou by tímto musel uznat za významn\u011bjší ne\u017e je on sám, a které by musel být vd\u011b\u010dný.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Ti, kdo\u017e hádají se kv\u016fli znamením Bo\u017eím, ani\u017e se jim k tomu dostalo oprávn\u011bní, v srdcích svých pouze domýšlivost mají a cíle svého nedosáhnou.}
\r\n(súra Odpoušt\u011bjící, 40:56)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

S pocitem vd\u011b\u010dnosti p\u0159ichází také pocit lásky.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Jsou mezi lidmi n\u011bkte\u0159í, kdo\u017e berou si vedle Boha jiné, Jemu na úrove\u0148 postavené, a které milují, jako milují Boha. Avšak ti, kdo\u017e uv\u011b\u0159ili, ti v lásce své k Bohu jsou siln\u011bjší.} (súra Kráva, 2:165)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

V\u011b\u0159ící miluje Boha a je Mu vd\u011b\u010dný za Jeho št\u011bdrost, ale zárove\u0148 si uv\u011bdomuje, \u017ee jeho dobré skutky, duševní i fyzické, se nikdy nemohou vyrovnat Bo\u017eím dar\u016fm. Stále se obává, aby mu B\u016fh kv\u016fli jeho h\u0159ích\u016fm n\u011bco ze Svých dar\u016f neodep\u0159el, \u010di ho na onom sv\u011bt\u011b nepotrestal. V\u011b\u0159ící se Ho tedy obává, odevzdává se Mu a s velkou pokorou Mu slou\u017eí.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{A bo\u017estvem vaším je B\u016fh jediný, Jemu se do v\u016fle odevzdávejte! A oznam zv\u011bst radostnou pokorným, t\u011bm, jich\u017e srdce jsou napln\u011bna bázní, kdy\u017e vzpomínáno je Boha.} (súra Pou\u0165, 22:34-35)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Takového duševního stavu nelze dosáhnout, ani\u017e by si \u010dlov\u011bk byl tém\u011b\u0159 neustále v\u011bdom Boha. P\u0159ipomínání si Boha je tedy \u017eivnou p\u016fdou víry, bez ní\u017e by víra oslabovala a mohla se dokonce vytratit úpln\u011b. Proto jsou pravými v\u011b\u0159ícími ti,<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{kte\u0159í vzývají Boha stojíce, sedíce i le\u017eíce.} (súra Rod Imrán\u016fv, 3:191)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Korán tedy velmi podrobn\u011b vysv\u011btluje zp\u016fsoby, jak by si \u010dlov\u011bk m\u011bl p\u0159ipomínat Boha a udr\u017eovat si tím  \u017eivoucí víru. Veškeré koránské i prorocké p\u0159íkazy a zákazy, které se vztahují na všechny oblasti lidského \u017eivota, skutky uctívání, osobní zále\u017eitosti, spole\u010denské vztahy, politické uspo\u0159ádání atd., mají za cíl uvést \u010dlov\u011bka do takového stavu, který vede k p\u0159ipomínání si Boha. Tento islámský zp\u016fsob \u017eivota byl podrobn\u011b vysv\u011btlen v medínském období, proto se jím nyní nebudeme detailn\u011bji zabývat. Avšak hlavní zásady tohoto nového \u0159ádu pocházejí u\u017e z mekkánského období.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Nyní se zam\u011b\u0159íme na ostatní pilí\u0159e víry, tedy víru v Bo\u017eí and\u011bly, Jeho knihy, Jeho proroky, posmrtný \u017eivot a osud. Argumenty ohledn\u011b t\u011bchto pilí\u0159\u016f víry vycházejí z p\u0159edpokladu, \u017ee \u010dtená\u0159 v\u011b\u0159í v Boha.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Víra v and\u011bly
\r\nAnd\u011blé jsou bytosti jiné podstaty, ne\u017e je \u010dlov\u011bk. Zatímco \u010dlov\u011bk byl stvo\u0159en z hlíny, oni byli stvo\u0159eni ze sv\u011btla (viz sbírka výrok\u016f Sahíh Muslim, výrok \u010d. 2996). Tedy lidské bytosti – s výjimkou prorok\u016f – je nemohou vid\u011bt v jejich skute\u010dné podob\u011b, avšak mohou je spat\u0159it, pokud na sebe vezmou fyzickou podobu. Co o nich víme, pochází tém\u011b\u0159 výlu\u010dn\u011b z toho, co nám o nich \u0159ekl B\u016fh a Jeho proroci.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Ale pro\u010d bychom se jimi v\u016fbec m\u011bli zabývat?<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Proto\u017ee v našem \u017eivot\u011b hrají velmi d\u016fle\u017eitou roli. N\u011bco o nich v\u011bd\u011bt je mo\u017ená podobn\u011b d\u016fle\u017eité jako poznat p\u016fsobení fyzikálních zákon\u016f \u010di chápat chování ostatních lidí.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Víme, \u017ee jich je tém\u011b\u0159 nepo\u010ditateln\u011b mnoho, mají velké schopnosti a byli stvo\u0159eni tak, \u017ee v\u017edy uposlechnou Bo\u017eí rozkazy, nikdy jim neodporují a bez p\u0159estání neúnavn\u011b slou\u017eí Pánu.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Jemu nále\u017eí všichni, kdo\u017e na nebesích jsou a na zemi; a ti, kdo\u017e u N\u011bho dlí, nejsou tak hrdopyšní, aby Mu neslou\u017eili, a nikdy neumdlí a p\u011bjí slávu Jeho dnem i nocí bez p\u0159estání.} (súra Proroci, 21:19-20)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Vy, kte\u0159í v\u011b\u0159íte! St\u0159ezte sebe i rodiny své p\u0159ed ohn\u011bm, jeho\u017e palivem budou lidé a kamení. Na n\u011bj dohlí\u017eejí and\u011blé p\u0159ísní a silní, kte\u0159í se neodvá\u017eí neuposlechnout Boha v ni\u010dem, co jim p\u0159ikázal, a vykonají vše, co jim bylo poru\u010deno.}
\r\n(súra Zákaz, 66:6)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

P\u0159esto jsou však – jako\u017eto druh – ni\u017ešího postavení ne\u017e lidé a symbolem toho je skute\u010dnost, \u017ee po stvo\u0159ení Adama jim bylo p\u0159ikázáno, aby p\u0159ed ním padli na tvá\u0159 jako výraz pozdravu a úcty. Tento verš (2:34) a také verš 17:70 n\u011bkte\u0159í jako nap\u0159. Ibn Kathír uvád\u011bjí jako d\u016fkaz pro tvrzení, \u017ee lidé jsou vyššího postavení ne\u017e and\u011blé.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

And\u011blé ve vztahu k lidem plní r\u016fzné úkoly. Jejich hlavním úkolem, od n\u011bho\u017e je odvozeno také jejich jméno, je p\u0159edávat Bo\u017eí poselství Jeho zvoleným prorok\u016fm. Tato velká \u010dest p\u0159ipadá hlavn\u011b jejich p\u0159edstaviteli Gabrielovi (v arabštin\u011b D\u017eibríl).<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{… toto v\u011bru slova jsou posla vznešeného, silou vládnoucího u Pána tr\u016fnu mohutného, poslušnost nalézajícího a spolehlivého!} (súra Svinutí, 81:19-21)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Poselství sv\u011b\u0159ené bytosti t\u011bchto vlastností bude zajisté spolehliv\u011b p\u0159edáno.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

And\u011blé se nám v\u011bnují a dohlí\u017eejí na nás. Zaznamenávají naše dobré i špatné skutky a nepadne jediného našeho slova, ani\u017e by ho zaznamenali bu\u010f v náš prosp\u011bch \u010di náš neprosp\u011bch (viz 50:17-18).<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Hrají roli v p\u0159í\u010dinách a pr\u016fb\u011bhu na první pohled \u010dist\u011b p\u0159írodních jev\u016f, jako je t\u0159eba vítr, déš\u0165 \u010di smrt (viz 79:1-5).<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

A dostali za úkol pomáhat v\u011b\u0159ícím a\u017e do té míry, \u017ee v dobách války bojují po jejich boku (viz 3:124), chrání je (viz 13:11) a modlí se za n\u011b (viz 40:7).<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Víra v Bo\u017eí knihy
\r\nMuslimové v\u011b\u0159í, \u017ee Korán je slovem Bo\u017eím. Avšak není Jeho jediným slovem. P\u0159ed Muhammadem (s) B\u016fh vyslal mnoho prorok\u016f a mluvil s nimi stejn\u011b tak, jako mluvil s ním. Muslim tedy také v\u011b\u0159í (a nebyl by muslimem, kdyby nev\u011b\u0159il) v tato d\u0159ív\u011bjší písma jako Tóra a Evangelium, proto\u017ee praví v\u011b\u0159ící jsou ti, „kte\u0159í v\u011b\u0159í v to, co bylo sesláno tob\u011b [Muhammade], i v to, co bylo sesláno p\u0159ed tebou.“ (súra Kráva, 2:4)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Rcete: „Uv\u011b\u0159ili jsme v Boha a v to, co seslal nám, i v to, co seslal Abrahamovi, Ismaelovi, Izákovi, Jakubovi a kmen\u016fm, i v to, co bylo dáno Moj\u017eíšovi, Je\u017eíšovi, a v to, co bylo dáno prorok\u016fm od Pána jejich. My ne\u010diníme rozdíl mezi nimi a do v\u016fle Pána svého jsme odevzdáni!“}
\r\n(súra Kráva, 2:136)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

B\u016fh stvo\u0159il lidi proto, aby Mu slou\u017eili. To, \u017ee je Bo\u017eím slu\u017eebníkem, p\u0159edstavuje pravou podstatu \u010dlov\u011bka. \u010clov\u011bk tedy nem\u016f\u017ee dosáhnout svého plného lidství a docílit míru v duši, dokud nenaplní tento ú\u010del, pro který byl stvo\u0159en. Ale jak ho má naplnit? B\u016fh je milosrdný a spravedlivý, tak mu v tom mnoha zp\u016fsoby pomáhá. Jak jsme ji\u017e d\u0159íve uvedli, \u010dlov\u011bk byl stvo\u0159en s p\u016fvodn\u011b dobrou podstatou, která tíhne k tomu, aby poznala svého pravého Pána a slou\u017eila Mu. B\u016fh mu dal mysl, její\u017e sou\u010dástí je schopnost rozlišit dobré od špatného a schopnost p\u0159emýšlet. Celý vesmír u\u010dinil p\u0159írodní knihou plnou znamení, která myslícího \u010dlov\u011bka vedou k Bohu. Navíc B\u016fh ji\u017e od stvo\u0159ení \u010dlov\u011bka prost\u0159ednictvím Svých z lidí zvolených prorok\u016f sesílal Svá poselství, aby \u010dlov\u011bka podrobn\u011bji pou\u010dil o jeho Pánu a ukázal mu, jak konkrétn\u011b Mu má slou\u017eit. Proto se o t\u011bchto poselstvích v Koránu mluví jako o vedení, sv\u011btle, znameních, p\u0159ipomenutí atd.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Všechny tyto knihy p\u0159inesly v zásad\u011b toto\u017ené poselství:<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{A nevyslali jsme p\u0159ed tebou \u017eádného posla, abychom mu nebyli vnukli: „Není bo\u017estva krom\u011b Mne; uctívejte Mne tedy!“} (súra Proroci, 21:25)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

A nábo\u017eenství, které hlásali všichni proroci, je islám, tedy odevzdání se Bohu:<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Nábo\u017eenstvím jediným u Boha jest v\u011bru islám.} (súra Rod Imrán\u016fv, 3:19)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Tedy Noe (viz 10:72), Abraham (viz 3:67), Jakub a jeho synové (viz 2:133), apoštolové (viz 5:111) a další byli všichni vlastn\u011b muslimové.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Islám je v tomto smyslu univerzálním nábo\u017eenstvím celého vesmíru.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Co\u017e si mohou p\u0159át jiné nábo\u017eenství ne\u017e nábo\u017eenství Bo\u017eí, kdy\u017e ji\u017e se do v\u016fle Jeho odevzdalo – cht\u011b necht\u011b – vše, co na nebesích je i na zemi, a kdy\u017e vše se k N\u011bmu navrátí?} (súra Rod Imrán\u016fv, 3:83)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

I kdy\u017e je nábo\u017eenství všech prorok\u016f ve své podstat\u011b a základech stejné, mohou se v konkrétních praktických na\u0159ízeních lišit (viz 5:48).<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Záv\u011brem zmi\u0148me jednu d\u016fle\u017eitou skute\u010dnost ohledn\u011b knih: s výjimkou Koránu se \u017eádná nedochovala v p\u016fvodním stavu. P\u0159edchozí knihy se bu\u010f úpln\u011b ztratily, nebo utrp\u011bly zásahy a byly zm\u011bn\u011bny. B\u016fh ur\u010dil, \u017ee u Koránu k ni\u010demu takovému nikdy nedojde a On sám ho ochrání (viz 15:9).<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Víra v proroky
\r\nProroci jsou lidské bytosti, které mají tu \u010dest, \u017ee si je B\u016fh zvolil k p\u0159edávání poselství ostatním mu\u017e\u016fm a \u017eenám. \u010clov\u011bk nem\u016f\u017ee dosáhnout proroctví \u017eádným svým v\u011bdomým úsilím; je to milost od Boha, kterou On dává t\u011bm, kdo jsou ji hodni.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Proroci tedy nejsou oby\u010dejní lidé. Sice to jsou lidé, avšak na vysoké morální, duchovní a intelektuální úrovni, díky které jsou z pohledu Boha vhodní, aby se stali nositeli Jeho sv\u011btla pro ostatní. Kdy\u017e si B\u016fh n\u011bkterého z nich zvolí, dá mu ur\u010dité „jasné d\u016fkazy“ (viz 57:25) pravdivosti jeho tvrzení a tím ho odlišuje od falešných prorok\u016f, \u010darod\u011bj\u016f a v\u011bštc\u016f (viz 20:69). Všichni dostáli svému úkolu p\u0159edat sv\u011b\u0159ené poselství a šli ostatním lidem p\u0159íkladem v tom, jak u\u010dení uvést do praxe (viz 11:88).<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Prorokova (s) man\u017eelka Aiša na otázku ohledn\u011b Muhammadova (s) chování odpov\u011bd\u011bla: „Byl Koránem,“ co\u017e znamená, \u017ee zt\u011bles\u0148oval všechny koránské hodnoty.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Ohledn\u011b prorok\u016f Korán zd\u016fraz\u0148uje dva spolu související aspekty, které si zaslou\u017eí bli\u017eší vysv\u011btlení: lidství prorok\u016f a povaha jejich úkolu.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

I p\u0159esto, \u017ee duchovn\u011b, moráln\u011b a intelektuáln\u011b p\u0159evyšují b\u011b\u017ené lidi a t\u011bší se zvláštnímu vztahu s Bohem, stále jsou jen lidmi se vším všudy. Plodí a jsou zplozeni, jedí a pijí a chodí po tr\u017eištích (viz 25:20), spí a umírají (viz 21:34) a zapomínají a mýlí se (viz 20:121).<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Jejich v\u011bd\u011bní je omezené a mohou poznat jen tu \u010dást budoucnosti, kterou jim B\u016fh odhalí zjevením (viz 72:26-27). Nemohou se u Boha p\u0159imlouvat za nikoho bez Jeho svolení (viz 2:255) a není v jejich moci p\u0159ivést lidi na správnou cestu (viz 28:56). Stru\u010dn\u011b shrnuto proroci neur\u010dují chod v\u011bcí na tomto sv\u011bt\u011b (viz 3:128). Mnoho raných muslimských u\u010denc\u016f si povšimlo, \u017ee ke zd\u016frazn\u011bní Prorokova (s) lidství ho Korán nazývá „Bo\u017eím slu\u017eebníkem“ p\u0159i t\u0159ech p\u0159íle\u017eitostech, kdy byl uct\u011bn.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Po\u017eehnán budi\u017e ten, jen\u017e seslal spásné zjevení slu\u017eebníku Svému, aby lidstvu varovatelem byl.} (súra Spásné zjevení, 25:1)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Sláva tomu, jen\u017e za noci p\u0159enesl slu\u017eebníka Svého z Posvátné mešity do mešity nejvzdálen\u011bjší, její\u017e okolí jsme po\u017eehnali, abychom mu ukázali n\u011bkterá Svá znamení.} (súra No\u010dní cesta, 17:1)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{A kdy\u017e povstal slu\u017eebník Bo\u017eí, vzývaje Jej, tu div se proti n\u011bmu nezvedli v hustém zástupu.} (súra D\u017einové, 72:19)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Prorok, jeho\u017e lidství je obzvlášt\u011b zd\u016fraz\u0148ováno, je Je\u017eíš. Byl stvo\u0159en stejným zp\u016fsobem jako Adam (viz 3:59), je synem Mariiným, nikoliv Bo\u017eím (viz 4:157), on i jeho matka se \u017eivili pokrmy (viz 5:75). Sice je Bo\u017eím slovem (viz 3:45), avšak vzhledem k tomu, \u017ee je lidskou bytostí v plném slova smyslu, nelze to vykládat tak, \u017ee by v sob\u011b m\u011bl n\u011bjaký bo\u017eský prvek. Je Bo\u017eím slovem jen v tom smyslu, \u017ee mu B\u016fh \u0159ekl „Budi\u017e!“ a on byl. Zde by šlo namítnout, \u017ee v tomto smyslu je vlastn\u011b všechno Bo\u017eím slovem.  Pro\u010d se tedy Bo\u017eím slovem nazývá práv\u011b on? Mnoho u\u010denc\u016f správn\u011b vysv\u011btluje, \u017ee on vznikl jako výsledek tohoto slova bezprost\u0159edn\u011b. Je\u017eíš je v\u011brným slu\u017eebníkem Bo\u017eím a nikdy netvrdil, \u017ee by byl v jakémkoliv smyslu bo\u017eský (viz 5:116-117).<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Jak bylo ji\u017e uvedeno, úkol prorok\u016f spo\u010dívá v p\u0159edání Bo\u017eího slova ostatním lidem. Avšak tento úkol není tak p\u0159ímo\u010darý, jak by se na první pohled mohlo zdát a Korán proto podrobn\u011b rozebírá, co vše to obnáší.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Nejd\u016fle\u017eit\u011bjší zásada, která je p\u0159ipomínána všem prorok\u016fm a na kterou lze snadno zapomenout \u010di ji nebrat na z\u0159etel, je, \u017ee jejich úkolem je pouze p\u0159edat poselství a \u017ee jakmile poselství jasn\u011b vylo\u017eili, nenesou u\u017e zodpov\u011bdnost za to, jak na n\u011b lidé zareagují. B\u016fh dal \u010dlov\u011bku schopnost odlišit pravdu od nepravdy, obzvlášt\u011b ve v\u011bcech nábo\u017eenství, kdy\u017e mu jsou objasn\u011bny. B\u016fh mu dal také mo\u017enost, aby na základ\u011b své svobodné v\u016fle tuto pravdu bu\u010f p\u0159ijal, nebo odmítl. A proto\u017ee nikdo krom\u011b Boha neví, co se opravdu odehrává v lidském nitru, pouze On m\u016f\u017ee rozhodnout, kdo si zaslou\u017eí být správn\u011b veden a kdo si nezaslou\u017eí nic jiného ne\u017e být ponechán v bloud\u011bní temnotami. B\u016fh na základ\u011b Svého v\u011bd\u011bní správn\u011b vede toho, koho On chce, a Své vedení odepírá, komu On chce. Prorok takovouto moc nemá a nem\u016f\u017ee tedy vést, koho by sám cht\u011bl (viz 28:56).<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{P\u0159ipomínej, v\u017edy\u0165 tys pouze ten, jen\u017e p\u0159ipomíná, a nejsi nad nimi ten, jen\u017e zaznamenává.} (súra Zahalující, 88:21-22)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Nem\u011bl by se tedy rmoutit, pokud se od n\u011bho lidé odvracejí, \u010di jeho poselství prohlašují za l\u017eivé (viz 6:33-34). Avšak \u0159ídit se touto zásadou je velmi t\u011b\u017eké. Všichni chceme být p\u0159ijímáni spole\u010dností, ve které \u017eijeme, a mnozí z nás poznali ten zvláštní pocit smutku, samoty a odcizení, který poci\u0165uje nov\u011b p\u0159íchozí v cizí spole\u010dnosti. Podobný a ješt\u011b intenzivn\u011bjší pocit za\u017eívá ten, kdo na základ\u011b svého p\u0159esv\u011bd\u010dení došel ke sv\u011btonázoru, kterým se diametráln\u011b liší od v\u011btšinové spole\u010dnosti. Jednoduchým a obvyklým út\u011bkem od t\u011b\u017ekostí takové situace bývá \u017eivot v odlou\u010dení od ostatních.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Ti, kdo si z n\u011bjakého d\u016fvodu nemohou dovolit stáhnout se takto do ústraní, nej\u010dast\u011bji nakonec ob\u011btují svou integritu a p\u0159izp\u016fsobí se v\u011btšinové spole\u010dnosti. Proroci samoz\u0159ejm\u011b musejí \u017eít mezi lidmi, ke kterým byli posláni, a nemohou d\u011blat ústupky natolik, aby se nakonec zpronev\u011b\u0159ili svému poselství. Asi nejobtí\u017en\u011bjší je pro n\u011b dr\u017eet se pevn\u011b Bo\u017eího slova a zárove\u0148 \u017eít mezi lidmi. B\u016fh na n\u011bkolika místech Koránu vyjad\u0159uje nespokojenost s ur\u010ditým jednáním proroka Muhammada (s) a ve v\u011btšin\u011b p\u0159ípad\u016f se to týká toho, \u017ee se tak sna\u017eil získat následovníky, a\u017e tém\u011b\u0159 p\u0159ekro\u010dil dané meze.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Chceš se snad zahubit smutkem jda ve stopách jejich, jestli\u017ee tomuto p\u0159íb\u011bhu neuv\u011b\u0159í?} (súra Jeskyn\u011b, 18:6)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{A v\u011bru by t\u011b byli nev\u011b\u0159ící málem zlákali od toho, co jsme ti vnukli, aby sis o Nás vymyslil n\u011bco jiného – tehdy byli by si t\u011b vzali za p\u0159ítele svého. A kdybychom t\u011b nebyli posílili, byl by ses málem k nim p\u0159iklonil, by\u0165 i nemnoho. Tehdy bychom ti byli dali okusit dvojnásob v \u017eivot\u011b i dvojnásob ve smrti a nebyl bys našel proti Nám pomocníka \u017eádného.} (súra No\u010dní cesta, 17:73-75)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Víra v posmrtný \u017eivot
\r\nKorán vysv\u011btluje, \u017ee posmrtný \u017eivot je skute\u010dnost a svými argumenty dokazuje, \u017ee posmrtný \u017eivot je nejen mo\u017ený, ale jeho existence má své jasné opodstatn\u011bní a ú\u010del. Bez víry v posmrtný \u017eivot by naše víra v pravého Boha nebyla úplná.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Jak bylo ji\u017e zmín\u011bno, mnoho lidí, ke kterým se Prorok (s) v Mekce obracel, v\u011b\u0159ilo v nejvyššího Boha, avšak mnozí z nich pova\u017eovali za nemo\u017ené, aby jejich mrtvá a rozlo\u017eená t\u011bla byla znovu vzk\u0159íšena. Proto se Prorokovi (s) vysmívali, kdy\u017e o tom mluvil.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Koránská odpov\u011b\u010f byla, \u017ee takový údiv a posm\u011bch nejsou na míst\u011b, proto\u017ee zmrtvýchvstání je nejen teoreticky ale i prakticky mo\u017ené z následujících d\u016fvod\u016f:<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Pokud \u010dlov\u011bka stvo\u0159il B\u016fh, pro\u010d by ho po smrti nemohl stvo\u0159it znovu? Zmrtvýchvstání by navíc bylo jednodušší ne\u017e p\u016fvodní stvo\u0159ení.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{A On je ten, jen\u017e zahajuje \u017eivot prvním stvo\u0159ením a pak to opakovat bude – a to pro N\u011bj je velmi snadné.} (súra Byzantinci, 30:27)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Po hlubším zamyšlení zjistíme, \u017ee znovuo\u017eivení je b\u011b\u017eným p\u0159írodním jevem. P\u0159emýšlející \u010dlov\u011bk nepot\u0159ebuje na vlastní o\u010di vid\u011bt zmrtvýchvstání n\u011bjakého \u010dlov\u011bka, aby uv\u011b\u0159il ve zmrtvýchvstání obecn\u011b. Sta\u010dí obdobný fenomén pozorovat v jiných p\u0159ípadech.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{A k znamením Jeho pat\u0159í, \u017ee vidíš zem zvadlou, však kdy\u017e vodu na ni sešleme, tu rozhýbá se a rozbují. A vpravd\u011b ten, jen\u017e o\u017eivil ji, je té\u017e mrtvých o\u017eivovatel a On nad ka\u017edou v\u011bcí všemocný je.} (súra Byly u\u010din\u011bny srozumitelnými, 41:39)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Co\u017e nebyl kapkou semene vyst\u0159íknutého jen? Potom se kapkou p\u0159ilnavou stal a B\u016fh jej stvo\u0159il a vyrovnal a dv\u011b pohlaví, mu\u017eské a \u017eenské, z n\u011bho ud\u011blal. Co\u017e není v moci Jeho, aby mrtvým op\u011bt \u017eivot dal?} (súra Zmrtvýchvstání, 75:37-40)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Jaká je logika a ú\u010del zmrtvýchvstání? Bez n\u011bho by jednoduše B\u016fh nebyl spravedlivý, moudrý a milosrdný. B\u016fh stvo\u0159il \u010dlov\u011bka a u\u010dinil ho zodpov\u011bdným za jeho \u010diny; n\u011bkte\u0159í lidé jednali správn\u011b, jiní ne. Kdyby nebyl \u017eádný budoucí \u017eivot, ve kterém by ctnostní byli odm\u011bn\u011bni a h\u0159íšníci potrestáni, neexistovala by \u017eádná spravedlnost a stvo\u0159ení \u010dlov\u011bka i vyslání prorok\u016f by nem\u011blo \u017eádný smysl. Takovéto jednání bychom neo\u010dekávali ani od rozumného spravedlivého \u010dlov\u011bka, nato\u017e od dokonalého Stvo\u0159itele.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Domníváte se snad, \u017ee jsme vás stvo\u0159ili jen bezú\u010deln\u011b a \u017ee k Nám nebudete navráceni?} (súra V\u011b\u0159ící, 23:115)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Bohabojní pak u Pána svého v zahradách slastí \u017eíti budou. Co\u017e u\u010diníme ty, kdo\u017e do v\u016fle Bo\u017eí se odevzdali, stejnými jako h\u0159íšníky? Co je vám, \u017ee tak soudíte?} (súra Pero, 68:34-36)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{A nestvo\u0159ili jsme nebesa a zemi, a co je mezi nimi, jen pro nic za nic; to je jen domn\u011bnka nev\u011b\u0159ících!} (súra Sád, 38:27)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Jsou skute\u010dn\u011b jediným d\u016fvodem popírání posmrtného \u017eivota argumenty, které tito lidé uvád\u011bjí a které Korán vyvrací? Podle Koránu to tak není. Pravý d\u016fvod je \u010dasto psychologický, proto\u017ee ti, kdo páchají zlo, si p\u0159ejí beztrestnost a tato touha je vede k pop\u0159ení doby, kdy by m\u011blo dojít k potrestání.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Myslí si \u010dlov\u011bk snad, \u017ee neshromá\u017edíme jeho kosti? Však ano, a dokonce schopni jsme sestavit jeho prsty! A naopak, \u010dlov\u011bk si spíše p\u0159eje jednat i dál h\u0159íšn\u011b a ptá se: „Kdy v\u016fbec ten den zmrtvýchvstání nastane?“} (súra Zmrtvýchvstání, 75:3-6)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{B\u011bda v ten den t\u011bm, kdo\u017e za le\u017e prohlašují a za výmysl den soudný pokládají! Nepokládá jej za výmysl nikdo krom\u011b všech protivník\u016f h\u0159íšných.} (súra Zkracující míru, 83:10-12)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Podle Koránu stvo\u0159il B\u016fh \u010dlov\u011bka s p\u0159irozeností zvanou fitra, její\u017e sou\u010dástí je schopnost i bez vn\u011bjší pomoci rozlišit dobré od špatného. \u010clov\u011bk tak p\u0159irozen\u011b cítí, \u017ee t\u0159eba pravdomluvnost a vd\u011b\u010dnost jsou dobré a na základ\u011b toho má sklon konat dobro, jakmile je rozpozná. Pravé nábo\u017eenství staví na základ\u011b této vrozené lidské p\u0159irozenosti, posiluje ji a umo\u017e\u0148uje napln\u011bní potenciálu ctnosti, který v ní dlí. Proto se v Koránu islám nazývá fitrat-Alláh a Prorok (s) \u0159ekl, \u017ee byl poslán jen proto, aby zdokonalil dobré chování. Korán chválí ty, u nich\u017e je tato schopnost rozlišení dobra a zla silná, a odsuzuje ty, u nich\u017e je tak oslabena, \u017ee se odpornost ne\u0159estí v jejich o\u010dích stala krásou.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Avšak B\u016fh zp\u016fsobil, \u017ee milujete víru, a u\u010dinil ji krásnou v srdcích vašich, zatímco vám zošklivil nev\u011brectví, hanebnosti a neposlušnost. A to jsou ti, kdo\u017e \u0159ídí se cestou správnou díky laskavosti a dobrodiní Bo\u017eímu. A B\u016fh je všev\u011bdoucí, moudrý.} (súra Komnaty, 49:7-8)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Rci: „Mám vás zpravit o t\u011bch, kdo\u017e nejv\u011btší ztrátu ve skutcích svých utrp\u011bli, o t\u011bch, jejich\u017e úsilí v \u017eivot\u011b pozemském zbloudilo, a\u010d se domnívají, \u017ee dobré \u010dinili?“} (súra Jeskyn\u011b, 18:103-104)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{A kdy\u017e se odvrátí zády, chodí po zemi, aby ší\u0159il pohoršení a ni\u010dil satbu i dobytek; B\u016fh však nemiluje pohoršení.} (súra Kráva, 2:205)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Muslim tedy koná dobro, proto\u017ee v n\u011bm má zalíbení a vyhýbá se ne\u0159estem, proto\u017ee mu jsou odporné. Muslim se odevzdal do Bo\u017eí v\u016fle, Boha miluje a obává se Ho a proto\u017ee B\u016fh miluje ctnost a p\u0159ikazuji ji a nenávidí ne\u0159est a zakazuje ji, muslim koná dobro a vyhýbá se špatnostem v poslušnosti svému Pánu. Ti, kdo konají dobro, budou na onom sv\u011bt\u011b \u017eít \u017eivot plný slastí, nejv\u011btší z nich\u017e bude p\u0159iblí\u017eení Bohu a Jeho spat\u0159ení, zatímco ty, kdo páchají špatnosti, \u010deká jako trest \u017eivot plný utrpení, nejhorší z nich\u017e bude odlou\u010dení od Boha. Muslim by proto m\u011bl neustále \u017eít s v\u011bdomím budoucího v\u011b\u010dného \u017eivota na onom sv\u011bt\u011b a na tomto sv\u011bt\u011b se ze všech sil sna\u017eit o skutky, které mu na onom sv\u011bt\u011b zvýší jeho postavení.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Rci: „Je mezi t\u011bmi, je\u017e k Bohu p\u0159idru\u017eujete, n\u011bkdo, kdo vede k pravd\u011b?“ A dodej: „Jedin\u011b B\u016fh vede k pravd\u011b! Zda\u017e ten, jen\u017e k pravd\u011b vede, je více hoden následování, anebo ten, kdo nevede, by\u0165 i byl sám veden? Co je tedy s vámi, \u017ee takto usuzujete?“} (súra Jonáš, 10:35)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Rci: „Milujete-li Boha, pak mne následujte a B\u016fh vás za to bude milovat a odpustí vám viny vaše, v\u017edy\u0165 B\u016fh je odpoušt\u011bjící, slitovný.“} (súra Rod Imrán\u016fv, 3:31)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{A zbo\u017ení vskutku budou ve slastech, na pohovkách le\u017eíce se budou rozhlí\u017eet. Na jejich tvá\u0159ích uz\u0159íš sv\u011b\u017eest slastí, napájeni budou vínem silným, zape\u010det\u011bným z pi\u017ema pe\u010detí – o to nech\u0165 sout\u011b\u017eí ti, kdo\u017e sout\u011b\u017eí.}
\r\n(súra Zkracující míru, 83:22-26)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

A pro\u010d budou lidé dobrých skutk\u016f \u017eít v takových slastech? Na to Korán odpovídá takto:<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Co\u017e odm\u011bnou za dobré se n\u011bco jiného ne\u017e dobré m\u016f\u017ee stát?} (súra Milosrdný, 55:60)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Víra v osud
\r\nP\u016fvodní význam slova qadar je ur\u010dená míra \u010di rozsah, a\u0165 u\u017e mno\u017eství \u010di vlastností, a od tohoto základního významu se odvozuje mnoho dalších výraz\u016f. Juqaddir mezi jiným znamená vym\u011b\u0159it \u010di rozhodnout o mno\u017eství, vlastnostech atd. n\u011b\u010deho ješt\u011b p\u0159edtím, ne\u017e je to ve skute\u010dnosti vytvo\u0159eno. A práv\u011b tento význam nás zde zajímá.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{A ka\u017edou v\u011bc jsme vskutku v ur\u010dených rozm\u011brech stvo\u0159ili.} (súra M\u011bsíc, 54:49)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

B\u016fh ješt\u011b p\u0159edtím, ne\u017e n\u011bco stvo\u0159í, ví, co stvo\u0159í a jaké to bude velikosti, vlastností \u010di povahy atd. a ur\u010dí \u010das i místo jeho vzniku a zániku. Kdo je p\u0159esv\u011bd\u010den o tomto, potom by jako v\u011b\u0159ící v pravého Boha m\u011bl také v\u011b\u0159it, \u017ee neexistují \u017eádné náhody. Kdy\u017e se mu p\u0159ihodí n\u011bco nep\u0159íjemného, m\u011bl by \u0159íct: „B\u016fh to tak ur\u010dil (qaddara) a u\u010dinil ze Své v\u016fle“ a netrápit se myšlenkami, \u017ee to bývalo mohlo být jinak a pro\u010d se to vlastn\u011b stalo. Pokud se mu naopak stane n\u011bco p\u0159íjemného, nem\u011bl by se tím chlubit, ale d\u011bkovat za to Bohu.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{A nepostihne \u017eádné nešt\u011bstí zemi ani osoby vaše, aby nebylo zaneseno v knize d\u0159íve, ne\u017e jsme je stvo\u0159ili – a to v\u011bru je pro Boha nadmíru snadné. A jedná tak, byste si nezoufali nad tím, co vám uniklo, a abyste se neradovali p\u0159íliš z toho, \u010deho se vám dostalo. B\u016fh nemiluje \u017eádného domýšlivce vychlouba\u010dného.} (súra \u017delezo, 57:22-23)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Kdy\u017e B\u016fh vše p\u0159edur\u010dil (juqaddir), vztahuje se to také na naše takzvané svobodné \u010diny. Pokud to tak je, jak tedy mohou být svobodné a jak za n\u011b m\u016f\u017eeme být zodpov\u011bdní? Tato otázka vedla ji\u017e v raných d\u011bjinách islámu ke vzniku dvou extrémních teologických sm\u011br\u016f. První z nich, nazývaný qadaríja, zd\u016fraz\u0148oval svobodnou v\u016fli \u010dlov\u011bka a jeho zodpov\u011bdnost a\u017e do té míry, \u017ee popíral Bo\u017eí všev\u011bdoucnost a tvrdil, \u017ee B\u016fh pozná naše svobodn\u011b provedené \u010diny a\u017e poté, co je provedeme. Druhý sm\u011br, nazývaný d\u017eabrijja, naopak tvrdil, \u017ee není rozdílu mezi tím, co se d\u011bje s ne\u017eivými p\u0159edm\u011bty, a našimi takzvanými svobodnými \u010diny, tedy \u017ee pokud mluvíme o úmyslu, má to pouze \u010dist\u011b metaforický význam.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Avšak není t\u0159eba zacházet do takových extrém\u016f, proto\u017ee mezi Bo\u017eím p\u0159edur\u010dením (qadar) a lidskou odpov\u011bdností za \u010diny není \u017eádný rozpor. B\u016fh se rozhodl stvo\u0159it \u010dlov\u011bka jako svobodného, avšak ví (a jak by mohl nev\u011bd\u011bt?), jak zareaguje, kdy\u017e mu prorok vysv\u011btlí Bo\u017eí poselství. Toto v\u011bd\u011bní a zaznamenání v „Knize“ se nazývá qadar. Stoupenec qadaríji by však mohl namítat: „Kdy\u017e m\u016f\u017eeme svobodn\u011b jednat podle své v\u016fle, m\u016f\u017eeme jednat zp\u016fsobem, který je v rozporu s Bo\u017eí v\u016flí, a v takovém p\u0159ípad\u011b nelze tvrdit, \u017ee vše vychází z Bo\u017eí v\u016fle \u010di p\u0159edur\u010dení.“ Korán na to odpovídá p\u0159ipomenutím, \u017ee  B\u016fh nám ze Svého rozhodnutí dal svobodnou v\u016fli a jen On nám umo\u017e\u0148uje, abychom podle ní jednali.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Toto je v\u011bru p\u0159ipomenutí; a kdo si p\u0159eje, a\u0165 k Pánu svému cestu nastoupí, však p\u0159át si toho nebudete, pokud B\u016fh tak nebude chtíti. A B\u016fh v\u011bru je všev\u011bdoucí, moudrý.} (súra \u010clov\u011bk, 76:29-30)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Stoupenec qadaríji by op\u011bt mohl namítnout: „Pokud je to tak, B\u016fh by nám mohl zabránit v konání špatných skutk\u016f.“ Ano, skute\u010dn\u011b by mohl.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Kdyby byl Pán tv\u016fj cht\u011bl, v\u011bru by byli všichni, kdo\u017e na zemi jsou, vesm\u011bs uv\u011b\u0159ili. Chceš snad donutit lidi, aby se stali v\u011b\u0159ícími, kdy\u017e není duši \u017eádné dáno, aby uv\u011b\u0159ila jinak ne\u017e z dovolení Boha …?} (súra Jonáš, 10:99-100)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Kdyby B\u016fh cht\u011bl, nebyli by modloslu\u017eebníky, však neu\u010dinili jsme t\u011b ani strá\u017ecem jejich, ani dozorcem nad nimi.} (súra Dobytek, 6:107)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

B\u016fh cht\u011bl, aby lidé byli svobodní obzvlášt\u011b v otázkách víry a nevíry.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{A rci: „Pravda p\u0159ichází od Pána vašeho; kdo chce, a\u0165 v\u011b\u0159í, a kdo chce, a\u0165 nev\u011b\u0159í!“} (súra Jeskyn\u011b, 18:29)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

N\u011bkdo by mohl namítat, \u017ee pokud jsou naše \u010diny v souladu s Bo\u017eí v\u016fli, pak jsou to de facto Jeho \u010diny. Takováto úvaha vychází z nesprávného chápání Bo\u017eí v\u016fle. Naše v\u016fle je v souladu s Bo\u017eí v\u016flí pouze v tom smyslu, \u017ee B\u016fh nám poskytl svobodu volby a jednání, tedy \u017ee On stvo\u0159il vše, co k uplatn\u011bní této svobody pot\u0159ebujeme. I kdy\u017e je n\u011bco v souladu s Jeho v\u016flí, tak to neznamená, \u017ee by to On d\u011blal. Jinak by se pak mohlo \u0159íci, \u017ee kdy\u017e nap\u0159íklad jíme, spíme \u010di pijeme, tak tyto \u010dinnosti provádí B\u016fh. B\u016fh je stvo\u0159il, ale neprovádí je.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Další námitkou vycházející z nesprávného chápání Bo\u017eí v\u016fle je, \u017ee pokud nám B\u016fh umo\u017e\u0148uje páchat zlo, tak ho tím schvaluje a má v n\u011bm zalíbení. Avšak je rozdíl mezi v\u016flí ve smyslu umo\u017enit n\u011bkomu n\u011bco ud\u011blat a ve smyslu n\u011bjaký \u010din schvalovat a oce\u0148ovat. Výše uvedený verš z Koránu \u0159íká, \u017ee \u010dlov\u011bk dostal mo\u017enost zvolit si mezi vírou a nevírou, ale B\u016fh samoz\u0159ejm\u011b nechce, aby lidé byli nev\u011b\u0159ící (neboli nevd\u011b\u010dní).<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Jestli\u017ee jste vy nevd\u011b\u010dní, je B\u016fh v\u011bru sob\u011bsta\u010dný i bez vás a nelíbí se mu nevd\u011bk u slu\u017eebník\u016f Jeho. Jste-li vd\u011b\u010dní, pak ve vás nalezne zalíbení.} (súra Skupiny, 39:7)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Záv\u011br – vliv víry na vn\u011bjší chování
\r\nToto jsou v souhrnu hlavní body poselství, které p\u0159inesl prorok Muhammad (s). Nejlepším d\u016fkazem jeho pravdivosti – vedle výše uvedených argument\u016f – a velkého významu je jeho pozitivní vliv na duševní stav \u010dlov\u011bka a tedy i na jeho chování navenek. V kapitole o ví\u0159e v Boha jsme ji\u017e uvedli n\u011bkteré city k Bohu, které vycházejí z víry v Jeho existenci a Jeho dokonalé vlastnosti. Vztah \u010dlov\u011bka k ostatním lidem úzce souvisí s jeho vztahem k Bohu tím, \u017ee víra v Boha a z ní vycházející city v lidském srdci následn\u011b probudí také p\u0159íslušné city k ostatním lidem. A proto\u017ee se \u010dlov\u011bk navenek chová v\u016f\u010di Bohu i ostatním lidem v souladu se svým skute\u010dným p\u0159esv\u011bd\u010dením a city, od pravého nábo\u017eenství se právem o\u010dekává, \u017ee bude vyzývat k takovému jednání, které p\u0159irozen\u011b vychází z jím hlásané víry a zárove\u0148 ji posiluje.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Vnit\u0159ní stav, ke kterému Muhammad (s) vyzýval, se jmenuje ímán (víra \u010di p\u0159esv\u011bd\u010dení). Z ímánu vycházející vn\u011bjší jednání se nazývá islám. V mekkánském období kladl hlavní d\u016fraz na ímán, ani\u017e by však islám úpln\u011b opomíjel. Islám se stal úst\u0159edním tématem v Medín\u011b, kde bylo zalo\u017eeno první nezávislé muslimské spole\u010denství. U\u017e v Mekce B\u016fh vedl proroka Muhammada (s) k tomu, aby lidi vyzýval k následujícím skutk\u016fm uctívání a dobrému jednání.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Aby si udr\u017eeli \u017eivoucí víru a posilovali ji, byli muslimové nabádáni, aby p\u0159ednášeli Korán a podrobn\u011b ho studovali, aby se u\u010dili od Proroka (s), aby co nej\u010dast\u011bji a zejména p\u0159i n\u011bkterých daných p\u0159íle\u017eitostech pronášeli ur\u010dité modlitby a aby vykonávali rituální modlitbu zp\u016fsobem, který Prorokovi (s) p\u0159edvedl and\u011bl Gabriel. Toto vše je modlitbou (saláh) v nejširším slova smyslu.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Po modlitb\u011b, která je nejd\u016fle\u017eit\u011bjší slu\u017ebou Bohu, následuje zakát (almu\u017ena), který ve svém širším pojetí zahrnuje všechny skutky ve prosp\u011bch ostatních lidí. Být prosp\u011bšný lidem je plodem víry a tedy i d\u016fkazem její existence. \u010clov\u011bk, který škodí jiným lidem a p\u0159itom tvrdí, \u017ee v\u011b\u0159í v Boha, nem\u016f\u017ee být pravdomluvný.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Co soudíš o tom, jen\u017e nazývá nábo\u017eenství l\u017eí? To je ten, jen\u017e sirotka odhání a k nakrmení chudáka nepobízí. B\u011bda t\u011bm, kdo\u017e p\u0159i modlení o modlitbu svou se nestarají, kte\u0159í cht\u011bjí být jen vid\u011bni a dávat podporu odmítají.} (súra Podpora, 1-7)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

První t\u0159i verše této súry byly zjeveny v Mekce a zbytek v Medín\u011b. Medínské verše mluví o pokrytcích, kte\u0159í navenek konají skutky uctívání, které ale nevycházejí z \u017eádné up\u0159ímné víry. Jejich jednání je však odhalí, proto\u017ee je stejné jako jednání otev\u0159en\u011b nev\u011b\u0159ících z mekkánského období.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Zde je n\u011bkolik p\u0159íklad\u016f zakátu podle Koránu z raného období.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Odsuzuje se nabývání bohatství jen pro bohatství samé, aby zvýšilo presti\u017e majitele. Pouhé vlastn\u011bní bohatství u Boha nic neznamená. \u010clov\u011bk z n\u011bho nemá \u017eádnou zásluhu ani na tomto, ani na onom sv\u011bt\u011b.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{B\u011bda ka\u017edému pomlouva\u010di, jen\u017e na cti utrhá, který bohatství hromadí a stále je po\u010dítá, a \u017ee jm\u011bní jeho jej u\u010diní nesmrtelným, se domnívá!}
\r\n(súra Pomlouva\u010d, 104:1-3)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Ti, kdo v tomto \u017eivot\u011b „shroma\u017e\u010fovali a nakupili“ majetek, budou na onom sv\u011bt\u011b svoláni do ohn\u011b „k\u016f\u017ei na lebce spalujícího“ (viz 70:15-18). Majetek jako cíl sám o sob\u011b a jeho hromad\u011bní je lidskou ne\u0159estí, kterou m\u016f\u017ee vymýtit pouze taková víra a jednání, které u\u010dil Muhammad (s) (viz 70:19-27).<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

\u010clov\u011bk by m\u011bl získávat majetek s úmyslem, \u017ee ho vyu\u017eije k uspokojení pot\u0159eb svých i ostatních lidí. Prorok (s) \u0159ekl: „\u010clov\u011bk \u0159íká: 'M\u016fj majetek, m\u016fj majetek!' Máte n\u011bjaký majetek vyjma toho, co nosíte a obnosíte, jíte a strávíte a rozdáte jako almu\u017enu a tím zachováte?“ Majetek by se m\u011bl vydávat na pot\u0159ebné (obzvláš\u0165 pokud jsou to rodi\u010de a p\u0159íbuzní), na sirotky a chudé, na vykoupení otrok\u016f atd. Následující verše byly jedny z prvních, které byly Prorokovi (s) zjeveny.<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Co sirotka se tý\u010de, toho neutiskuj, co \u017eebráka se tý\u010de, toho neodstrkuj.}
\r\n(súra Denní jas, 93:9-10)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Mezi vlastnostmi pravého v\u011b\u0159ícího je, \u017ee pot\u0159ebným a vylou\u010deným dává ur\u010ditou \u010dást svého jm\u011bní jako jejich právo (viz 70:24-25).<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

Na cestu k úsp\u011bchu na onom sv\u011bt\u011b se mohou vydat jen ti, kdo konají následující skutky:<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

{Otroka propušt\u011bní \u010di v den hladu nakrmení sirotka p\u0159íbuzného \u010di chudáka nouzí trpícího, a také být z t\u011bch, kdo\u017e uv\u011b\u0159ili a k neochv\u011bjnosti a soucitu se vzájemn\u011b nabádají.} (súra M\u011bsto, 90:13-17)<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

V\u011b\u0159ící by m\u011bli svým bli\u017ením nejen pomáhat, ale také k nim být spravedliví a up\u0159ímní a dodr\u017eovat své sliby a závazky (viz 70:32-33). Nesm\u011bjí se dotknout práv ostatních lidí, zejména práva na \u017eivot (viz 4:92-93, 6:151) a po\u010destnost (viz 70:29-31).<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

 <\/p>\r\n\r\n

 <\/p>\r\n\r\n

 <\/p>\r\n\r\n

 <\/p>\r\n\r\n

 <\/p>\r\n\r\n

 <\/p>\r\n\r\n

 <\/p>\r\n\r\n

 <\/p>\r\n\r\n

 <\/p>\r\n\r\n

 <\/p>\r\n\r\n

 <\/p>\r\n\r\n

 <\/p>\r\n\r\n

 <\/p>\r\n\r\n

 <\/p>\r\n\r\n

 <\/p>\r\n\r\n

 <\/p>\r\n\r\n

 <\/p>\r\n\r\n

 <\/p>\r\n\r\n

Takové je v krátkosti poselství, které sv\u011btu p\u0159inesl prorok Muhammad (s).<\/span><\/span><\/p>\r\n\r\n

 <\/p>\r\n","word":"\/uploads\/books\/Pillars-of-Faith_cze.docx","pdf":"\/uploads\/books\/Pillars-of-Faith_cze.pdf","keywords":"","read_counter":12330,"status":1,"is_volume":0,"created_at":"2016-05-22T08:00:00.000000Z","updated_at":"2026-05-28T12:49:16.000000Z","language_id":31,"publisher_id":8,"category_id":18,"volume_id":null,"parent_id":875,"promote":null,"volume_count":null,"volume_title":null,"order":1,"audios":[],"fatawas":[],"videos":[],"articles":[],"publisher":{"id":8,"name":"www.islamland.com","slug":"www_islamland_com","image":"\/uploads\/authors\/facebook-profile.jpg","role":"Publisher","about":"","promote":0,"status":1,"created_at":"2013-12-03T09:00:00.000000Z","updated_at":"2013-12-03T09:00:00.000000Z","language_id":1,"parent_id":null,"image_asset":"http:\/\/www.islamland.com\/uploads\/authors\/facebook-profile.jpg","get_name":"www.islamland.com"},"translators":[],"revisers":[],"authors":[{"id":112,"name":"Jafar Sheikh Idrees","slug":"jafar_sheikh_idrees","image":"\/uploads\/users\/non-profile.jpg","role":"Author","about":"

Dr Jaafar Sheikh Idris<\/strong><\/span>

He authored many articles and research papers. He visited many countries around the world where he lectured in Arabic and English.

Dr. Jaafar Sheikh Idris was born on 15th June 1931 in Port Sudan, Sudan. He grew up in the city of Port Sudan where he completed his elementary and secondary school. In addition to the modern school system, he studied Quran in traditional Quranic schools. He also studied Fiqh, Hadith and Arabic Language under traditional teachers in the city and studied Aqeedah with \"Ansar al-Sunnah\" group.

After that he joined University of Khartoum where he completed his education and traveled to London for postgraduate studies.

He obtained his Ph D (Philosophy), from the University of Khartoum\/University of London, in 1970. His Ph.D. thesis topic was \"The Concept of the Causality in Islam\".

His Professional Teaching and Experience include:

    Consultant for various Islamic Organizations around the world.
    Chairman of the founding council of the American Open University.
    Professor of Islamic Studies and Director of the Research Center of The Institute of Islamic and Arabic Sciences, USA
    Professor of Islamic Studies, Departments of Aqeedah, Da'wah and Information, Imam Muhammad Ibn Saud Islamic University, Saudi Arabia.
    Taught graduate courses of Aqeedah (Islamic Creed), Theology and Contemporary Ideologies.
    Associate Professor, Islamic Studies, Dept. of Islamic Culture, Riyadh University.
    Lecturer, Department of Philosophy, University of Khartoum.

He has lectured at many universities, academic institutes and Islamic centers in many parts of the Islamic and Western worlds. He has also participated with research at many different conferences around the world.

There are many published and unpublished articles, papers and pamphlets, in Arabic and English, of Dr. Jaafar Idris.

Some of the published works in English ones are:

\"Islamic Social Science\"
\"The Islamic Way of Developing Nations\"
\"Human Nature and Human Values\"
\"The Islamization of the Sciences: Its Philosophy and Methodology\"
\"Is Man the Vicegerent of God ?\"
\"The Pillars of Faith\"
\"The Process of Islamization\"
\"The Attributes of God, an Islamic point of view\"

He has also contributed many articles in different magazines as well as presented papers in many Islamic conferences.<\/p>","promote":0,"status":1,"created_at":"2014-01-16T09:00:00.000000Z","updated_at":"2014-01-16T09:00:00.000000Z","language_id":1,"parent_id":null,"pivot":{"book_id":17235,"author_id":112},"image_asset":"http:\/\/www.islamland.com\/uploads\/users\/non-profile.jpg","get_name":"Jafar Sheikh Idrees"}],"image_asset":"http:\/\/www.islamland.com\/uploads\/books\/Pillars-of-Faith_cze.jpg","pdf_asset":"http:\/\/www.islamland.com\/uploads\/books\/Pillars-of-Faith_cze.pdf","word_asset":"http:\/\/www.islamland.com\/uploads\/books\/Pillars-of-Faith_cze.docx","author_id":"","author_name":"Jafar Sheikh Idrees","book_title":"Pil\u00ed\u0159e v\u00edry","category_slug":"Doctrine-and-Sects","category_name":"Doctrine and Sects"},"translations":[],"volumes":null,"book_audios":[],"book_fatawas":[],"book_videos":[],"book_articles":[],"url":"http:\/\/www.islamland.com\/com\/api\/books\/pilire-viry-1463924366","publisher":{"id":8,"name":"www.islamland.com","slug":"www_islamland_com","image":"\/uploads\/authors\/facebook-profile.jpg","role":"Publisher","about":"","promote":0,"status":1,"created_at":"2013-12-03T09:00:00.000000Z","updated_at":"2013-12-03T09:00:00.000000Z","language_id":1,"parent_id":null,"i18ns":[],"image_asset":"http:\/\/www.islamland.com\/uploads\/authors\/facebook-profile.jpg","get_name":"www.islamland.com"},"translators":[],"revisers":[],"authors":[{"id":112,"name":"Jafar Sheikh Idrees","slug":"jafar_sheikh_idrees","image":"\/uploads\/users\/non-profile.jpg","role":"Author","about":"

Dr Jaafar Sheikh Idris<\/strong><\/span>

He authored many articles and research papers. He visited many countries around the world where he lectured in Arabic and English.

Dr. Jaafar Sheikh Idris was born on 15th June 1931 in Port Sudan, Sudan. He grew up in the city of Port Sudan where he completed his elementary and secondary school. In addition to the modern school system, he studied Quran in traditional Quranic schools. He also studied Fiqh, Hadith and Arabic Language under traditional teachers in the city and studied Aqeedah with \"Ansar al-Sunnah\" group.

After that he joined University of Khartoum where he completed his education and traveled to London for postgraduate studies.

He obtained his Ph D (Philosophy), from the University of Khartoum\/University of London, in 1970. His Ph.D. thesis topic was \"The Concept of the Causality in Islam\".

His Professional Teaching and Experience include:

    Consultant for various Islamic Organizations around the world.
    Chairman of the founding council of the American Open University.
    Professor of Islamic Studies and Director of the Research Center of The Institute of Islamic and Arabic Sciences, USA
    Professor of Islamic Studies, Departments of Aqeedah, Da'wah and Information, Imam Muhammad Ibn Saud Islamic University, Saudi Arabia.
    Taught graduate courses of Aqeedah (Islamic Creed), Theology and Contemporary Ideologies.
    Associate Professor, Islamic Studies, Dept. of Islamic Culture, Riyadh University.
    Lecturer, Department of Philosophy, University of Khartoum.

He has lectured at many universities, academic institutes and Islamic centers in many parts of the Islamic and Western worlds. He has also participated with research at many different conferences around the world.

There are many published and unpublished articles, papers and pamphlets, in Arabic and English, of Dr. Jaafar Idris.

Some of the published works in English ones are:

\"Islamic Social Science\"
\"The Islamic Way of Developing Nations\"
\"Human Nature and Human Values\"
\"The Islamization of the Sciences: Its Philosophy and Methodology\"
\"Is Man the Vicegerent of God ?\"
\"The Pillars of Faith\"
\"The Process of Islamization\"
\"The Attributes of God, an Islamic point of view\"

He has also contributed many articles in different magazines as well as presented papers in many Islamic conferences.<\/p>","promote":0,"status":1,"created_at":"2014-01-16T09:00:00.000000Z","updated_at":"2014-01-16T09:00:00.000000Z","language_id":1,"parent_id":null,"pivot":{"book_id":17235,"author_id":112},"i18ns":[],"image_asset":"http:\/\/www.islamland.com\/uploads\/users\/non-profile.jpg","get_name":"Jafar Sheikh Idrees"}]}