Klíč k pochopení islámu

Klíč k pochopení islámu

 

 

Klíč k pochopení islámu

المفتاح لفهم الإسلام

باللغة التشيكية 

                                                        

 

Dr. Abd Ar-Rahman bin Abd Al-Karim Ash-Sheha

د. عبد الرحمن بن عبد الكريم الشيحة

 

 

Překlad:

المركز الأوروبي للدراسات الإسلامية 

EUROPEAN ISLAMIC RESEARCH CENTER (EIRC)

& Zuzana Amrani 

Klíč k pochopení islámu 

 

 

Dr. Abd Ar-Rahman bin Abd Al-Karim Ash-Sheha

 

Překlad: 

EUROPEAN ISLAMIC RESEARCH CENTER (EIRC)

& Zuzana Amrani 

 

 

Redaktoři

  • Prof. Kamal Hassan Ali (ředitel multikulturních studií světových jazyků a genderových studií)
  • Dr. Ahmad Turkistani (docent na Al-Imam University)
  • Dr. Khider Alshibani (fyzika pevných látek)
  • Dr. Ibrahim bin Sa'ad Abu Nayyan
  • Dr. Omm Hassan Al Shareef (literatura)
  • Dawud Abu Sulaiman Mavins
  • Khalid Walter Denston
  • Abdulsalaam Abdullateef Al-Britani
  • Abdussalam Schalabi
  • Annie Torres

 

© Copyright:  

Abdul-Rahman Abdul Kareem Al-Sheha 

Autor si vyhrazuje veškerá práva, s výjimkou šíření zdarma bez jakýchkoli doplnění, úprav či škrtů.

http://www.thekeytoislam.com

Obsah

Úvod.......................................................................................................................................................... 5

Předmluva.................................................................................................................................................. 6

Co je to islám?............................................................................................................................................ 7

Co říkají o islámu................................................................................................................................... 9

Pilíře islámu......................................................................................................................................... 10

Kdo je Posel islámu............................................................................................................................. 11

Co říkají o Muhammadovi (*)............................................................................................................. 12

Pilíře víry............................................................................................................................................. 16

Co je to Korán..................................................................................................................................... 19

Co říkají o Koránu............................................................................................................................... 19

Základní cíle islámu................................................................................................................................. 22

Etiketa, dobré způsoby a morálka v islámu.............................................................................................. 22

Práva v islámu.......................................................................................................................................... 23

Co víte o islámu?...................................................................................................................................... 25

1. Kaaba.............................................................................................................................................. 25

2. Černý kámen................................................................................................................................... 27

3. Abrahámovo místo.......................................................................................................................... 27

4. Studna Zamzam.............................................................................................................................. 28

5. As-Safá a Al-Marwa........................................................................................................................ 29

6. Džamarát......................................................................................................................................... 30

7. Oslavy muslimských svátků............................................................................................................ 31

8. Prorokova mešita (masdžid)............................................................................................................ 31

9. Jeskyně Hirá'................................................................................................................................... 32

10. Mešita Skalní dóm......................................................................................................................... 33

11. Mešita Al-Aqsá.............................................................................................................................. 33

Islám a majetek........................................................................................................................................ 34

Islám a ženy............................................................................................................................................. 34

Islámský pohled na sexuální vztahy......................................................................................................... 36

Islám a nemuslimové................................................................................................................................ 37

Islám a další zjevená náboženství............................................................................................................ 37

Co říká Korán o Mojžíšovi.................................................................................................................. 38

Co říká Korán o Ježíšovi a jeho matce, nechť jim Alláh žehná........................................................... 38

Láska muslimů k Ježíšovi a jeho matce............................................................................................... 39

Islám a džihád.......................................................................................................................................... 40

Islám – náboženství míru......................................................................................................................... 41

Islám a společnost.................................................................................................................................... 43

Islám a čistota.......................................................................................................................................... 44

Islám a vědění.......................................................................................................................................... 46

Vliv islámské civilizace na moderní vědu........................................................................................... 47

Klady islámské civilizace......................................................................................................................... 53

Vědecká fakta v několika koránských verších......................................................................................... 53

Korán a počátek světa......................................................................................................................... 55

Korán a rozpínání vesmíru................................................................................................................... 58

Korán o nebeských tělesech................................................................................................................ 60

Korán o tlaku vzduchu........................................................................................................................ 62

Korán o temnotě a vnějších vrstvách atmosféry................................................................................. 63

Korán o atomu..................................................................................................................................... 64

Korán a stádia lidského embryonálního vývoje.................................................................................. 65

Koránský popis oceánů....................................................................................................................... 72

Korán o vzniku oblaků a dešti............................................................................................................. 75

Korán o zvířatech................................................................................................................................ 79

Korán o horách.................................................................................................................................... 79

Korán o vodě a životu......................................................................................................................... 81

Nepřátelé islámu....................................................................................................................................... 82

Vynikající vlastnosti a jedinečnost islámu................................................................................................ 84

Jak se stát muslimem................................................................................................................................ 88

Závěr........................................................................................................................................................ 89

Odkazy..................................................................................................................................................... 91

Doporučené webové stránky.................................................................................................................... 93

 

Úvod

 

Ve jménu Alláha, milosrdného, slitovného.

 

Všechna chvála patří Alláhovi, Pánu[1] všech světů, nechť žehná Svému prorokovi a ochrání ho a jeho rodinu před vším zlem.

 

Tato publikace stručně vysvětluje poslední Boží náboženství[2], které nahradilo všechna předešlá náboženství. Podle posledních průzkumů má islám přes miliardu následovníků po celém světě. Toto náboženství přijímá velké množství lidí, přestože vyzývatelé k islámu nemají dostatečnou finanční ani morální podporu. I přesto skoro nikdy neslyšíme o případech, že by se muslim po přijetí islámu svého náboženství zřekl.

 

Dřív než se začtete do této publikace, měli byste vědět, že Korán není vědeckou knihou. V islámu má vědění velkou váhu a učenci se v muslimské společnosti těší velké úctě. Korán je základním zákonem, kterým se řídí muslimův život, a dotýká se politických, společenských, ekonomických, morálních i dalších otázek.

 

Mým cílem v této publikaci není najít odpovídající koránský verš pro každý vědecký objev. Uvádím některá vědecká fakta pouze proto, abych ukázal, že některé koránské verše přesně popisují vědecké poznatky, které moderní věda objevila teprve nedávno.

 

Vyzývám všechny, aby si přečetli tuto knihu, zamysleli se nad Božími znameními a snažili se pochopit  pravé Boží náboženství.

 

 

 

 

{ Rcete: "Uvěřili jsme v Boha a v to, co seslal nám, i v to, co seslal Abrahamovi, Ismaelovi, Izákovi, Jakubovi a kmenům, i v to , co bylo dáno Mojžíšovi, Ježíšovi, a v to, co bylo dáno prorokům od Pána jejich. My nečiníme rozdíl mezi nimi a do vůle Pána svého jsme odevzdáni!" } 

(2:136)

 

 

Předmluva

Ve jménu Alláha, milosrdného, slitovného

 

Všechna chvála patří Alláhovi a mír a požehnání Jeho proroku Muhammadovi r, jeho společníkům a následovníkům až do dne zmrtvýchvstání.

 

Je mi potěšením představit všem čtenářům tuto novou knihu šejcha a vědce Abdurrahmana Al Shehy. Tato kniha se vymyká svému žánru, protože je o islámu, avšak zároveň vás zavede do mnoha různých témat a oblastí, navíc v přitažlivém magazínovém formátu. Není nezbytné ji přečíst celou, můžete si jen najít zajímavé informace, údaje a myšlenky o jednom či více tématech.

 

Nebyl jsem si jistý, jak by podle pana Al Shehy měli čtenáři k jeho knize přistupovat. Pevně však věřil, že si lidé k tomuto novému knižnímu formátu s mnoha obrázky a ilustracemi najdou cestu, protože ohledně islámu a s ním spojených témat mají mnoho otázek, ale zároveň nemají čas k hlubšímu studiu.

 

Přirozené náboženství všemocného Boha je ve svých zdrojích jednoznačné (tedy v Koránu a výrocích proroka Muhammada r, avšak mnoho lidí k islámu nepřistupuje s otevřenou myslí a srdcem. O islámu koluje mnoho nepravd; někteří se domnívají, že pokud se muslim dopustí něčeho špatného, musí to nutně vycházet z islámu. Avšak toto v žádném případě není pravda. Bůh lidi nevyzývá ke zlu, špatnostem a pohoršení.

 

S islámem je třeba se seznámit v jeho čisté podobě, úplnosti a z autentických zdrojů.

 

Zvu všechny čtenáře k procházce zahradami této knihy a doufám, že naleznou spočinutí ve stínu stromu či osvěžení u některé z jeho studánek. Pro mně to byla inspirující, naplňující a příjemná cesta zahradou islámu, kterou nás provází odborník na islámská studia. 

Co je to islám?

 

Islám znamená podřídit se Alláhovi v Jeho jedinosti (tzn. monoteismus), být Mu poslušný a nepřidružovat k Němu žádné společníky, rivaly či prostředníky. Je to tolerantní a jednoduché náboženství.

 

Alláh (*[3]) říká:

 

Bůh si přeje vám to usnadnit a nechce na vás obtížné. (2:185)

 

Islám je náboženství, které člověku přináší duchovní uspokojení a mír v srdci.

 

Alláh U říká:

 

A ty, kdož uvěřili a jichž srdce se uklidňují při vzpomínce na Boha - jak jinak, než vzpomínkou na Boha se mohou srdce uklidnit? (13:28)

 

Islám je náboženstvím milosrdenství a soucitu. Alláhův posel (*[4]) řekl:

 

„Nejmilosrdnější prokazuje milosrdenství těm, kdo jsou milosrdní. Buďte milosrdní k těm, kdo jsou na zemi, a dostane se vám milosrdenství od Toho, kdo je na nebesích.“ (Tirmidhí)[5]

 

Islám je náboženstvím lásky a prokazování dobra ostatním. Alláhův posel r řekl:

 

„Nejmilovanější lidé u Alláha jsou ti, kdo jsou nejprospěšnější ostatním. (Tabaráni)Islám je náboženství, ve kterém není nic matoucího či víceznačného. Alláh U řekl:

 

A vyslali jsme před tebou jen muže, jimž dali jsme vnuknutí – a zeptejte se lidí, jimž dostalo se připomenutí, nevíte-li! (16:43)

 

Islám je náboženstvím pro všechny, protože jeho poselství směřuje k celému lidstvu, ne jen k určité rase či národu. Alláh U říká:

 

A vyslali jsme tě k lidem všem jen jako hlasatele zvěsti radostné a jako varovatele, avšak většina lidí to neví. (34:28)

 

Islám je náboženstvím, které maže všechny předešlé hříchy. Prorok r řekl:

 

„Islám maže vše (hříchy) spáchané před ním.“ (Muslim)

 

Islám je úplné a dokonalé náboženství, kterým byla nahrazena všechna ostatní zjevení, a je konečným náboženstvím. Alláh (sláva Jemu) říká:

 

►Dveře „Kaaby“. Jsou z ryzího zlata jako výraz úcty ke Kaabě. Otevírají se pouze jednou za rok při čistění před poutí a při výměně ozdobného brokátu („kiswa“).

 

Dnešního dne jsem pro vás dovršil vaše náboženství a naplnil nad vámi Své dobrodiní a zlíbilo se mi dát vám islám jako náboženství. (5:3)

 

Uctívání Boha v islámu tvoří celá řada úkonů, z nichž některé jsou slovní či fyzické, zatímco další se týkají přímo přesvědčení.

 

Tyto skutky uctívání hrají důležitou úlohu při kultivaci chování, očišťování duše, zlepšování člověka jako takového a udržování zdravé a jednotné muslimské společnosti.

 

 

Co říkají o islámu

 

W. Montgomery Watt 1 ve své knize „Co je islám?“ řekl:

„Předpojatost je pouze jednou z obtíží, na které narazí evropský či americký student islámu. Jakmile začne popisovat islám jako „koránské náboženství“ či „aktuálně náboženství čtyř set miliónů muslimů“, zavádí neodpovídající kategorii, kategorii „náboženství“.

 

Protože co dnes pro západního člověka znamená „náboženství“? V nejlepším případě to pro běžného člověka znamená způsob, jak každou neděli strávit nějakou tu hodinu při obřadech, které mu poskytují určitou oporu a dodávají sílu čelit problémům každodenního života, a které ho nabádají, aby se choval hezky k ostatním lidem a nepřekračoval určené hranice v sexuální oblasti; dalších oblastí jako obchod, ekonomie, politika či pracovní vztahy se netýká vůbec nebo jen minimálně. V horším případě u zámožnějších jedinců vede k samolibosti a povýšenosti.

 

Evropan může na náboženství dokonce nahlížet jako na opium, které vykořisťovatelé prostého lidu vytvořili, aby ho udrželi v poddanství. Jak odlišný význam má pro muslimy verš 3:19: „Náboženstvím jediným u Boha jest věru islám.“ Výraz přeložený jako „náboženství“ je „dín“, který v arabštině běžně označuje celý způsob života.

 

Není to soukromou záležitostí jedinců, která by nepřesáhla povrchní oblast jejich života, ale něco, co je soukromé i veřejné, něco, co uvědoměle prostupuje celou strukturou společnosti. Pojí v sobě teologické dogma, způsoby uctívání, politickou teorii a také podrobný kodex chování, dokonce včetně záležitostí, které by Evropan označil za otázky hygieny či etikety.

 

Pilíře islámu

Fyzické a slovní skutky uctívání se nazývají pilíře islámu. Jsou to:

 

1. Vyznání víry (šahádatajn)

 

Je to vyznání, že „nikdo si nezaslouží být uctíván kromě Alláha a že Muhammad je Jeho služebníkem a poslem.“ Toto vyznání je klíčem, jehož prostřednictvím se člověk stává muslimem. Význam první části vyznání „nikdo si nezaslouží být uctíván kromě Alláha“ je:

 

  1. Alláh je stvořitelem všeho, co existuje.
  2. Alláh je vlastníkem všeho, co existuje, a přináší nejlepší řešení všech záležitostí těm, kdo se na Něho spoléhají.
  3. Alláh je jediný, kdo si zaslouží být uctíván.

 

Není boha kromě Alláha a Muhammad je Jeho posel.

 

Význam druhé části vyznání „Muhammad je Jeho služebníkem a poslem“ je:

 

  1. Poslouchat Posla r v tom, co přikázal.
  2. Věřit ve vše, co řekl.
  3. Zdržet se toho, co zakázal a před čím varoval.
  4. Neuctívat Alláha jinak než způsobem, který ustanovil Posel r.

 

Kdo je Posel islámu

Poslem islámu je Abul Qásim, Muhammad, syn Abdulláha, syna Abdul Muttaliba, syna Hášima. Náležel k arabskému kmenu Kurajšovců, jehož původ sahá až k 'Adnánovi, jednomu z potomků proroka Izmaela. Izmael byl synem Abraháma, Alláhova posla, nechť mu Alláh žehná.

 

Narodil se roku 571 n.l. ve vznešeném městě Mekce. Mekka byla náboženským centrem Arabského poloostrova, protože se v ní nachází vznešená Kaaba, kterou postavil Abrahám se svým synem Izmaelem.

 

Ještě předtím, než se mu dostalo zjevení, byl mezi svým lidem známý jako „důvěryhodný“ a lidé mu svěřovali svůj majetek, když se chystali cestovat. Také byl známý jako „pravdomluvný“, protože tak vždy jednal. Nikdy nelhal a nikdy nepodváděl. Vždy ostatním přál dobro.

 

Muhammad r

Ve věku čtyřiceti let dostal své první zjevení a s obavami se s tím svěřil své manželce Chadídže, nechť je s ní Alláh spokojen:

 

„Vskutku mám o sebe obavy.“ Chadídža odpověděla: „Ne, při Alláhu! Alláh tě nikdy neponíží. Vždyť udržuješ příbuzenské svazky, snášíš obtíže ostatních, dáváš ze svého jmění těm, kdo nemají, ctíš hosty a hostíš je a poskytuješ podporu v časech skutečné pohromy.“ (Buchárí)

 

Po následujících třináct let zůstal V Mekce a vyzýval lidi, aby uvěřili v Alláhovu jedinost. Poté odešel do města Medíny, vyzval jeho obyvatele k islámu a oni jeho výzvu vyslyšeli. Tam mu Alláh zjevil zbývající náboženská právní ustanovení.

 

Osm let po svém odchodu Mekku dobyl a vrátil se do ní. Zemřel ve věku 63 let poté, co mu Alláh zjevil celý Korán. Náboženství bylo ustanoveno v plné dokonalosti a úplnosti a většina arabského národa islám přijala.

 

Co říkají o Muhammadovi r

George Bernard Shaw ve své knize Skutečný islám napsal:

 

„Vždy jsem si Muhammadova náboženství velmi vážil kvůli jeho úžasné vitalitě. Je to jediné náboženství, které, jak se zdá, v sobě má schopnost přizpůsobit se měnícím se etapám existence, čímž je přitažlivé v každé době – Muhammadově víře prorokuji, že se zítra stane přijatelnou tak, jak se začíná stávat přijatelnou v dnešní Evropě. Středověcí duchovní, ať z nevědomosti či bigotnosti, vykreslili mohamedánství v nejčernějších barvách. Byli vedeni k nenávisti jak k člověku Muhammadovi, tak k jeho náboženství. Pro ně byl Muhammad Antikristem. Věnoval jsem se studiu o tomto úžasném muži a dle mého názoru je nejen dalek tomu být Antikristem, ale zaslouží si přízvisko spasitel lidstva.“ 2

 

Annie Besantová 3 ve své knize Život a učení Muhammada napsala:

 

„Každý, kdo se seznámil s životem a charakterem velkého Proroka z Arábie a dozvěděl se, čemu učil a jak žil, nemůže cítit nic jiného než úctu k tomuto mocnému Prorokovi, jednomu z velkých poslů Nejvyššího. A přestože svým vyjádřením budu opakovat mnohé, s čím je plno lidí obeznámeno, při každém jejich opětovném čtení sama cítím nový způsob obdivu, nový pocit úcty k tomuto mocnému arabskému učiteli.“

 

2. Modlitba (saláh) 

 

 

Velké shromáždění věřících, kteří padají na tvář před Nejvyšším Bohem ve vyrovnaných řadách, čímž jasně prokazují svou pokoru a odevzdanost Bohu.

 

Modlitba je prostředek, kterým služebník udržuje svůj vztah se svým Pánem. Během ní soukromě rozmlouvá se svým Pánem a žádá Ho o odpuštění, pomoc a vedení.

 

Povinných je pět modliteb denně, které muži musí vykonávat společně v mešitě (masdžid), kromě těch, kteří mají pádný důvod k neúčasti. Tímto způsobem se muslimové navzájem poznávají a vytvářejí, udržují a posilují vztahy založené na lásce a jednotě. Takto o sobě muslimové neustále navzájem vědí.

 

Pokud se někdo nedostaví a jsou obavy, že je nemocný, ostatní ho navštíví. A pokud se zdá, že polevuje v nějakých svých povinnostech, promluví s ním. Veškeré společenské rozdíly jako je příslušnost ke společenské třídě, rase a původu se stírají, protože muslimové stojí bok po boku v rovných řadách a všichni se zároveň obracejí stejným směrem (k Mekce).

 

Všichni jsou si rovni ve svém podřízení se Alláhovi a jako takoví před Ním stojí.

 

3. Povinná almužna (zakáh)

 

 

Lingvisticky „zakáh“ znamená „zvýšení“. Zvyšuje jmění člověka a chrání ho před neštěstím. Za všechny almužny Bůh dává štědrou odměnu.

 

Tato almužna představuje malé procento z majetku, které bohatý muslim dává svým chudým a potřebným bratrům. Existují pro ni určitá pravidla. Muslim ji dává dobrovolně a plní tím Alláhův příkaz.

 

Účelem této povinné dobročinnosti je posílení vzájemnosti a společenské podpory mezi muslimy a také vymýcení chudoby a skoncování s jejími možnými škodlivými následky. Jejím prostřednictvím se srdce bohatých očišťují od chamtivosti a srdce chudých se očišťují od závisti, kterou by mohli pociťovat vůči bohatým. Vidí, že bohatí dávají ze svého majetku, co Alláh přikázal, dávají jim peníze a starají se o jejich potřeby.

 

4. Půst v měsíci ramadánu (sijám)

 

 

Muslimové k určení začátku a konce každého měsíce užívají lunární kalendář. Řídí se jím také začátek nábožensky významných období (např. půstu a pouti do Mekky).

 

Každý muslim se musí povinně jednou ročně postit, a to v měsíci ramadánu. Od svítání do západu slunce se muslimové musí zdržet všeho, co by přerušilo půst, ať už je to jídlo, pití či pohlavní styk.

 

Půst je v islámu skutkem uctívání a jeho povinnost byla ustanovena také v předešlých náboženstvích.

 

Alláh U říká:

 

Vy, kteří věříte, předepsán vám jest půst, tak jako byl již předepsán těm, kdož před vámi byli – snad budete bohabojní! (2:183)

 

 

5. Pouť do Mekky (hadždž)

 

Hadždž je poutí k posvátnému Alláhovu domu (Kaabě), při které se provádějí určité úkony na konkrétních místech a v daný čas. Tento pilíř islámu je povinný jednou za život pro všechny muslimy, muže i ženy, kteří jsou zdravého rozumu a dosáhli věku pohlavní zralosti, pokud toho jsou fyzicky schopni a mohou si to finančně dovolit.

 

 

Poutníci obcházející Kaabu v období pouti. Tato mešita pojme najednou více než dva milióny lidí.

 

Alláh U říká:

 

A Bůh uložil lidem pouť k chrámu tomuto pro toho, kdo k němu cestu může vykonat. Však ten, kdo nevěří... vždyť Bůh věru je soběstačný a obejde se bez lidstva veškerého. (3:97)

 

Hadždž je největším islámským shromážděním. Muslimové z celého světa se sejdou na stejném místě a ve stejný čas, vzývají stejného Pána, jsou oblečeni ve stejném oděvu a vykonávají stejné obřady.

 

Není rozdílu mezi bohatým a chudým, urozeným a neurozeným, bílým a černým, Arabem a nearabem – všichni jsou si před Alláhem rovni. Není mezi nimi žádný rozdíl kromě ve zbožnosti (taqwá). Hadždž je událostí, která vyzdvihuje bratrství všech muslimů a jednotu jejich nadějí a citů.

 

Pilíře víry

Pilíře víry (ímán) jsou součástí vyznání a jsou následující:

 

1. Víra v Alláha

Víra v Alláha zahrnuje víru v Jeho existenci a že On je jediný, kdo je hoden uctívání, že nemá partnery, sobě rovné či rivaly ve Svém panství, (rabúbija) 4, (alúhija) 5, a v Jeho překrásná jména a atributy 6. On je stvořitelem této existence, jejím vlastníkem a tím, kdo přináší řešení ve všech záležitostech. Stane se jen to, co si On přeje, a On je jediný, kdo je hoden uctívání.

 

 

Toto je 114. kapitola Koránu. Byla zjevena, když modláři žádali proroka Muhammada, aby jim popsal Pána všech světů.

 

Alláh U říká:

 

Rci: „On Bůh je jedinečný, Bůh sám o sobě věčný. Neplodil a nebyl zplozen a není nikoho, kdo je mu roven.“ (112:1-4)

 

2. Víra v Alláhovy anděly

To znamená věřit v existenci andělů. Nikdo nezná jejich přesný počet kromě Něho (Alláha), který je stvořil, aby Ho uctívali.

 

Alláh U říká:

 

Ani Mesiáš, ani andělé přiblížení neopovrhují tím, aby byli služebníky Božími. (4:172)

 

Andělé s Alláhem nesdílejí žádné Jeho specifické vlastnosti, ani nejsou Jeho dětmi. Alláh je stvořil, aby vykonávali určité úkoly.

 

Alláh U říká:

 

Hovoří: „Milosrdný si vzal děti!“ Sláva Mu! Ba nikoliv, to [andělé, Ježíš atd.] služebníci jsou jen Jeho ctihodní, kteří se dříve než On promluvit neodvažují a jen podle rozkazu Jeho jednají. (21:26-27)

 

3. Víra v Alláhovy knihy

To znamená věřit, že Alláh (sláva Jemu) zjevil Svým poslům Boží knihy, aby je předali lidstvu. Tyto knihy v době svého zjevení obsahovaly jen pravdu. Všechny tyto knihy lidem sdělovaly Alláhovu jedinost a že On je stvořitelem a vlastníkem a že Jemu náleží nejkrásnější jména a atributy. Některé z těchto knih jsou:

 

 

Vznešený Korán

 

  • Abrahámova písma (suhuf): Suhuf je svaté písmo zjevené proroku Abrahámovi r [6].
  • Tóra: Tóra je svaté písmo zjevené proroku Mojžíšovi r.
  • Žaltář (zabúr): Zabúr je svaté písmo zjevené proroku Davidovi r.
  • Evangelium (indžíl): Indžíl je svaté písmo zjevené proroku Ježíšovi r.
  • Vznešený Korán: Je nutné věřit, že Korán je Alláhovým Slovem, které anděl Gabriel r přinesl Muhammadovi r, a že je poslední Boží knihou, která nahrazuje všechny předcházející knihy. 

Co je to Korán

Korán je ústavou muslimů, ze které odvozují zásady, podle kterých se řídí v náboženských i každodenních záležitostech. Od předcházejících Božích knih se liší v následujících bodech:

 

  • Protože byl zjeven jako poslední Boží kniha, vznešený Alláh ho slíbil ochránit před jakýmkoliv zkreslením až do konce světa.

Alláh U říká:

My zajisté připomenutí [tento Korán] jsme seslali a dobře je umíme ochránit. (15:9)

  • Korán v sobě zahrnuje veškeré zákony k obnově společnosti a v případě jejich zavedení zaručuje spokojenost pro všechny.
  • Korán popisuje příběhy proroků a poslů a jejich národů, od Adama po Muhammada r.
  • Byl zjeven veškerému lidstvu, aby všichni mohli prožít svůj život v míru a spokojenosti a aby je vyvedl z temnot ke světlu.
  • Přednášení, učení zpaměti a vyučování Koránu patří mezi skutky uctívání.

 

Co říkají o Koránu

Maurice Bucaille ve své knize Korán a moderní věda napsal:

 

„Zcela objektivní zhodnocení [Koránu] ve světle moderních poznatků nás vede k uznání, že jsou spolu ve shodě, jak již bylo opakovaně řečeno.

 

Je pro nás naprosto nepředstavitelné, že by člověk Muhammadovy éry mohl být autorem takových tvrzení vzhledem ke stavu vědění té doby. Takovéto úvahy přispívají k tomu, co dělá koránské zjevení jedinečné, a nutí nestranného vědce uznat, že není schopen přinést vysvětlení, které se opírá pouze o materialistické uvažování.“

 

4. Víra v Alláhovy posly

To znamená věřit, že Alláh U si za posly zvolil nejlepší z lidí, které vyslal za Svým stvořením, aby mu předali určené zákony, uctívali a poslouchali Ho a ustavili Jeho náboženství a jedinost (tawhíd). Alláh nařídil Svým poslům, aby lidem předali poselství, a tedy po vyslání poslů neměli proti Bohu žádný důkaz.

 

Alláh říká:

 

A poslali jsme před tebou pouze muže, jimž vnuknutí jsme dali. Zeptejte se tedy lidí, jimž dostalo se připomenutí, nevíte-li! (21:7)

 

Prvním poslem byl Noe r a posledním byl Muhammad r.

 

5. Víra v konec světa

To znamená věřit, že život na tomto světě jednou skončí. Alláh říká:

 

Všichni, kdož na zemi jsou, dočkají se konce svého a zůstane jen tvář Pána tvého, majestátnosti a velkomyslnosti plného. (55:26-27)

 

Poté Alláh vzkřísí všechno stvoření, bude je soudit a odmění věčným životem v ráji (džanna) ty, kdo uspějí díky svým dobrým skutkům, víře (v Alláha) a následování svých proroků a poslů.

 

6. Víra v předurčení „qadá'“ a „qadar“

To znamená věřit, že Alláh o všem věděl dřív, než to vzniklo, a také ví, co se se vším stane v budoucnu. Poté vše uvedl v život v souladu se Svým věděním a předurčením.

 

Alláh U řekl:

 

On [Alláh] všechny věci stvořil a každé její osud určil. (25:2)

 

Víra v předurčení není v rozporu s tím, že k dosažení čehokoliv je třeba se snažit a vyvíjet úsilí. Víra v Boží předurčení vede k následujícímu:

 

  • Výsledkem víry v předurčení (qadá' a qadar) je čisté svědomí a mír v srdci. Nezbývá žádný prostor pro pocity smutku, pokud se něco stane, či naopak nestane.
  • Motivuje lidi k hledání vědění a zkoumání toho, co Alláh v tomto vesmíru stvořil. Strasti jako jsou nemoci vedou lidi k hledání léků a k tomu dochází zkoumáním léčebných zdrojů, které na tomto světě stvořil nejvyšší Alláh.
  • Zvyšuje spoléhání se na Alláha a odstraňuje strach ze stvoření. Ibn 'Abbás řekl: „Alláhův posel r mi jednoho dne řekl:

 

„Chlapče, naučím tě pár slov: Ochraňuj Alláhova přikázání a On ochrání tebe. Ochraňuj Alláhova přikázání a najdeš Ho před sebou. Když žádáš, žádej Alláha, a když hledáš pomoc, pak ji hledej u Alláha a věz, že kdyby se celý svět spojil, aby ti pomohl, nikdy by ti nebyli schopni pomoci vyjma něčeho, co pro tebe Alláh už předurčil. A kdyby se celý svět spojil, aby ti v něčem uškodil, nebyli by ti schopni uškodit vyjma něčeho, co pro tebe Alláh už předurčil. Pera se zdvihla a svitky uschly.“ (Tirmidhí)

 

Základní cíle islámu

Základními cíli islámu je:

 

  1. Zachování islámského náboženství.
  2. Zachování života.
  3. Zachování majetku.
  4. Zachování zdravé mysli.
  5. Zachování rodové linie.
  6. Zachování cti.

 

Prorok islámu Muhammad r řekl:

 

„Alláh pro vás vskutku učinil vaše životy, vaše majetky a vaší čest nedotknutelnými, stejně tak jako je posvátný tento den [den 'Arafah během pouti] v tomto [posvátném] měsíci [měsíc Dhul-Hidždža, 12. měsíc islámského kalendáře] na tomto [posvátném] místě [Mekka a její okolí].“ (Buchárí)

 

Také řekl:

 

„Mám vám říci, kdo je pravý věřící? Člověk, kterému ostatní svěřují své peníze a životy. Muslim je ten, před jehož jazykem a rukou jsou ostatní v bezpečí. Pravý bojovník na Alláhově cestě je ten, kdo bojuje proti vnitřním touhám svého já, aby poslouchal Alláha, a pravý vystěhovalec [kdo opustil zemi nevíry a odešel do země víry] je ten, kdo opustí hříchy a špatné činy.“ (Ibn Hibbán)

 

Etiketa, dobré způsoby a morálka v islámu

Islám zakazuje veškeré špatné a nemravné činy, ať slovem či činem.

 

Alláh říká:

 

Rci: Pán můj věru zakázal jen necudnosti veřejné i tajné, hřích a bezprávnou svévoli; a dále, abyste přidružovali k Bohu to, k čemu On neseslal oprávnění, a mluvili o Bohu to, k čemu On neseslal oprávnění, a mluvili o Bohu to, o čem nemáte ponětí.“ (7:33)

 

Islám přikazuje a nabádá k dobré morálce a způsobům. Prorok islámu, Muhammad r, řekl:

 

„Byl jsem poslán, abych zdokonalil dobré a počestné způsoby.“ (Hákim)

 

Vznešený a všemocný Alláh řekl v Koránu:

 

Rci: „Pojďte sem, abych vám sdělil to, co Pán váš vám zakázal! Nepřidružujte k Němu nic, buďte laskaví k rodičům, nezabíjejte z nedostatku děti své, vždyť jsme uštědřili nezbytné pro vás i pro ně! Střezte se smilstva veřejného i tajného, nezabíjejte nikoho, koho Bůh vám zakázal, leda podle práva! A toto je to, co On vám přikazuje – snad budete rozumní! (6:151)

 

Alláhův posel r řekl:

 

„Nikdo z vás nevěří, dokud nechce pro svého bratra to, co chce pro sebe.“ (Buchárí)

 

 

Práva v islámu 

 

Islám svým následovníkům předepisuje, aby lidem dávali jejich práva. Rodiče, manželé/manželky, děti, sousedé: všichni mají specifická práva podle své specifické úlohy na tomto světě. Tím se vytvářejí a upevňují vzájemné vztahy mezi jednotlivci a muslimskou společností. Šíří se láska a jednota a brání se tím rozpadu společnosti.

 

Alláh říká:

 

Ctěte Boha a nepřidružujte k Němu nic! Chovejte se vlídně k rodičům, příbuzným, sirotkům, chudým, sousedovi pokrevně příbuznému i cizímu, příteli ze sousedství a jdoucímu po cestě Boží a těm, jimiž vládne vaše pravice! Bůh věru nemiluje ty, kdož jsou domýšliví a vychloubační. (4:36)

 

Prorok r řekl:

 

„Každý z vás je strážcem a je zodpovědný za to, co je mu svěřeno. Vládce je strážcem svých poddaných a je za ně zodpovědný; manžel je strážcem své rodiny a je za ni zodpovědný; žena je strážkyní domu svého manžela a je za něj zodpovědná a sluha je strážcem majetku svého pána a je za něj zodpovědný.“ (Buchárí)

 

Také cesty, po kterých lidé chodí, mají svá práva, která se musí dodržovat. Posel islámu Muhammad r řekl:

 

„Buďte opatrní a vyhýbejte se sezení na cestách.“ Lidé řekli: „Alláhův posle, nemáme jiné místo, kde se můžeme scházet a mluvit.“ On tedy odpověděl: „Pokud to musíte dělat, pak cestě dejte její právo.“ Oni řekli: „A jaké je právo cesty?“ On r odpověděl: „Klopit zrak [nedívat se na příslušníky opačného pohlaví], neškodit ostatním, odpovídat na pozdrav a přikazovat dobré a zakazovat zavrženíhodné.“ (Buchárí)

 

I zvířata mají svá práva. Prokazovat jim soucit a dobře s nimi zacházet je způsobem, jak dosáhnout odpuštění hříchů. Posel islámu Muhammad r řekl:

 

„Jednou se jeden muž věnoval nějaké záležitosti a dostal velkou žízeň. Procházel kolem studny, tak do ní sestoupil a napil se z ní. [Když z ní vystoupal,] uviděl těžce oddychujícího psa, který žízní kousal hlínu. Ten muž řekl: „Tento pes je žíznivý, jako jsem byl já.“ Tak [znovu] sestoupil do studny, naplnil svou botu vodou a dal psovi napít. Alláh ho odměnil opuštěním jeho hříchů.“ Oni řekli: „Alláhův posle, budeme odměněni i za dobré zacházení se zvířaty?“ On odpověděl: „Ano, vskutku. Za každá živá játra [dobré zacházení se živým stvořením] dostanete odměnu.“ (Buchárí)

 

V islámu je špatné zacházení se zvířaty, jako je jejich zavření (bez jídla a pití) nebo týrání, důvodem k uvržení do pekla. Posel islámu Muhammad r řekl:

 

„Jedna žena byla potrestána kvůli kočce. Uvěznila ji, až umřela, a kvůli tomu vstoupila do pekla. Když ji držela, nekrmila ji a nenapájela, ani ji nepustila na svobodu, aby mohla jíst hmyz [a další potravu] ze země.“ (Buchárí)

 

Když islám prokazuje takovéto milosrdenství zvířatům, o kolik větší milosrdenství prokazuje lidem, které Alláh uctil a dal jim přednost před vším ostatním stvořením?

 

 

Co víte o islámu? 

1. Kaaba

Když se narodil Izmael, syn Abraháma a Hagar, nejvyšší Bůh Abrahámovi vnukl, aby je vzal do Mekky. Tam je čas od času navštěvoval. Jednou byl od nich po nějakou dobu odloučen a když se vrátil,  uviděl Izmaela, jak střílí šípy poblíž studny Zamzam. Když ho uviděl, objal ho tak, jak otec objímá svého syna, a řekl:

 

„Izmaeli, Alláh mi přikázal, abych zde postavil Dům.“

 

Společně se dali do budování zdí Alláhova Domu, Izmael nosil kameny a Abrahám z nich stavěl. Když byly zdi už vysoké, položil kámen na místo, kde stál, a pak Abrahám spolu se svým synem vzývali Alláha slovy:

 

„Pane náš, přijmi jej od nás, vždyť Tys věru slyšící, vševědoucí!“

 

Muslimové po celém světě se během svých modliteb obracejí ke Kaabě; je to první Alláhův Dům.

 

Alláh říká:

 

A věru prvním chrámem, jenž pro lidstvo byl založen, byl ten, jenž v Bakce [tj. Mekce] stojí, jenž požehnáním je i vedením správným pro lidstvo veškeré. (3:96)

 

 

Představuje symbol muslimské jednoty. Muslimové se ke Kaabě obracejí svými srdci i těly.

 

Alláh říká:

 

Bohu náleží východ i západ, a ať se obrátíte kamkoliv, všude je tvář Boží. (2:115)

 

Když muslimové obcházejí Dům, neznamená to, že by ho uctívali, protože uctívají pouze Alláha.

 

Alláh říká:

 

Nechť slouží chrámu tohoto Pánu, jenž nasytil je a ochránil před hladem a zabezpečil je před strachem! (106:3-4)

 

2. Černý kámen

 

 

Černý kámen

 

Když Abrahám r dokončoval stavbu Kaaby, k úplnému dokončení chyběl jen jeden kámen, požádal tedy Izmaela, aby nějaký našel. On šel hledat a když se vrátil, zjistil, že jeho otec už mezitím uložil poslední kámen na své místo. Zeptal se ho tedy:

 

„Otče, odkud jsi získal tento kámen?“ On odpověděl: „Přinesl mi ho Gabriel z nebes.“

 

Tak tedy dokončili stavbu Kaaby. Když byl tento kámen seslán z nebes, byl bělejší než mléko. Prorok Muhammad r řekl:

 

„Černý kámen byl seslán z nebes bělejší než mléko a zčernal lidskými hříchy.“ (Tirmidhí)

 

3. Abrahámovo místo

Prorok Muhammad r řekl:

 

„Jemenský roh a Abrahámovo místo jsou dva vzácné kameny z nebeských zahrad a kdyby jim Alláh neodebral jejich světlo, osvětlovaly by vše, co je mezi východem a západem.“ (Ibn Hibbán)

 

Abrahámovo místo je kámen, na kterém Abrahám r stál, když stavěl Kaabu. Jeho syn Izmael mu při stavbě pomáhal podáváním kamenů.

 

 

Abrahámovo místo - Jedním ze zázraků proroka Abraháma bylo, že kámen, na kterém při stavění Kaaby stál, změkl a zabořily se mu do něj nohy. Otisk Abrahámových nohou můžeme na tomto kameni vidět dodnes.

 

Během stavění se nohy proroka Abraháma (*) otiskly do kamene, na kterém stál. Prorok Abrahám a jeho syn Izmael společně vzývali Alláha:

“Pane náš, přijmi jej od nás, vždyť Tys věru slyšící, vševědoucí!” Otisky Abrahámových nohou jsou dodnes viditelné, v současné době se nad tímto kámenem klene kupole. Bůh přikazuje věřícím modlitbu za tímto místem těmito slovy: “Učiňte si místo Abrahamovo modlitebnou!” A uložili jsme Abrahamovi a Ismaelovi v úmluvě, aby udržovali chrám Můj v čistotě pro ty, kdož obcházení konají, kdož se u něho zdržují a kdož se sklánějí a na tvář padají. (2:125)

 

 

4. Studna Zamzam 

 

 

Studna se nachází 21 metrů od Kaaby. Je ručně vyhloubená a asi 30 metrů hluboká, s vnitřním průměrem od 1,08 do 2,66 m.

 

Abrahám r vzal Hagar a jejího syna Izmaela na místo poblíž Kaaby a zanechal je pod stromem na místě Zamzamu. Tehdy Mekka nebyla obydlená, Abrahám je tam přesto usadil a nechal jim tam datle a malý vak s vodou. Poté se vydal zpět k domovu. Izmaelova matka ho následovala a říkala:

 

„Abraháme! Kam jdeš? Není tu nikdo, z jehož společnosti bychom se mohli těšit, ani nic, co by nás potěšilo.“

 

Mnohokrát to opakovala, ale on se na ni ani neotočil. Poté se ho zeptala: „Nařídil ti to Alláh?“ On odvětil: „Ano.“ Ona řekla: „V tom případě nás On nezanedbá.“ Abrahám pokračoval a když došel ke kopci, kde ho nemohli vidět, otočil se ke Kaabě a vzýval Alláha slovy:

 

Pane můj, usadil jsem část potomstva svého v údolí bez polí obilných poblíže chrámu Tvého posvátného, Pane náš, aby zde modlitbu konali. Učiň, aby srdce lidí se k nim přiblížila, a uštědři jim plody co obživu – snad budou vděční! (14:37)

 

Hagar kojila Izmaela a pila z vody, kterou měla. Když voda došla, ona i její syn dostali žízeň a ona sledovala své dítě, jak se trápí a pláče. Běžela tedy na nejbližší kopec, kterým byl pahorek As-Safá, ze kterého se pozorně rozhlížela v naději, že někoho spatří, ale nikoho neviděla. Poté sestoupila a když došla do údolí, vykasala si šaty a běžela údolím jako někdo, na koho dolehla tíseň, dokud nedoběhla na pahorek Al-Marwa. Rozhlížela se a doufala, že někoho uvidí, ale bez úspěchu. Toto se opakovalo sedmkrát.

 

Ibn Abbás řekl:

 

Prorok r řekl: „Toto je počátek tradice sa'í (chůze a běh) mezi pahorky As-Safá a Al-Marwa. Když došla na Al-Marwa [naposledy], uslyšela hlas. To ji uklidnilo a ona pozorně poslouchala. Uslyšela hlas znovu a řekla: „Hej! Nechal jsi mě slyšet tvůj hlas, můžeš mi něčím pomoci?“ A hle! Uviděla na místě Zamzam anděla, jak klepe křídlem do země, dokud z toho místa nevytryskla voda. Hagar rychle vodu ohradila a naplnila si vak.“ Prorok dodal: „Nechť je Alláh milosrdný k Izmaelově matce! Kdyby nechala Zamzam téct, aniž by do něj zasahovala a aniž by si z něj nabírala vodu k naplnění svého vaku, Zamzam by byl tokem tekoucím po zemském povrchu.“ (Buchárí)

 

5. As-Safá a Al-Marwa

Toto jsou dva pahorky, mezi kterými Izmaelova matka běhala a na nichž stála a rozhlížela se hledajíc obživu a vodu. Během pouti lidé chodí a běhají mezi těmito dvěma pahorky v souladu s Prorokovou r sunnou.

 

 

 

As-Safá a Al-Marwa jsou od sebe vzdáleny přibližně 450 metrů, tedy sedm cest mezi nimi měří zhruba 3,15 km.

 

 

6. Džamarát 

 

 

V Mině jsou tři džamarát: Džamratul 'Aqaba, Džamratul Wustá a Džamratus-Sughrá. Vzdálenost mezi Džamratus-Sughrá a Džamratul Wustá je 150 metrů a vzdálenost mezi Džamratul 'Aqaba a Džamratul Wustá je 225 metrů.

 

 

Toto jsou místa, kde se Satan přiblížil k Abrahámovi r, aby ho znejistil poté, co nechal svou ženu a syna v Mekce. On sebral několik oblázků a hodil je po Satanovi. Během pouti muslimové házejí oblázky na tyto sloupy v souladu se sunnou svého otce Abraháma r. Prohlašují, že Satan je zjevný nepřítel a je třeba se mu postavit.

 

Toho lze dosáhnout tím, že člověk odolává satanským touhám a dodržuje Alláhova přikázání a vyhýbá se tomu, co zakázal.

 

 

7. Oslavy muslimských svátků

 

Toto je arabský výraz, který je přáním dobrého v tomto roce i následujících letech. Je napsán v kaligrafickém stylu tagra, který používali otomanští sultáni v období islámského chalifátu jako pečeť.

 

 

Muslimové během roku slaví dva svátky: Íd al-fitr, který se slaví na konci měsíce ramadánu a značí konec postního období. Druhý svátek se jmenuje Íd al-adhá, protože se muslimové snaží přiblížit Alláhovi porážením obětních zvířat v souladu se sunnou svého otce Abraháma r. Abrahám měl sen, že obětoval svého syna Izmaela a sny proroků jsou pravdivé. Když se svého syna chystal obětovat, Alláh U řekl:

 

A oznámili jsme mu radostnou zvěst o chlapci povahy mírné. A když dospěl do věku, kdy s otcem se mohl podílet na úsilí, řekl Abraham: „Synáčku, viděl jsem ve snu, že tě mám obětovat; uvaž a řekni, jaké mínění máš?“ I odvětil: „Otče můj, učiň, co ti bylo poručeno; a bude-li Bůh chtít, mne věru neochvějným shledáš.“ A když se oba do vůle Boží odevzdali a on položil ho čelem k zemi, zvolali jsme naň: „Abrahame, věru jsi již prokázal, že vidění jsi za pravdu měl – a takto ty, kdož dobré činí, odměňujeme. (37:101-105)

 

 

8. Prorokova mešita (masdžid)

Byla to první v islámu postavená mešita. Prorok r byl pochován ve svém domě, který přiléhal k mešitě, protože proroky je třeba pochovat na místě, kde zemřou. Při procházení kolem jeho hrobu je chvályhodné Proroka r pozdravit.

 

 

Prorokova mešita v Medíně pojme najednou více než dva milióny lidí. Muslimové se v Prorokově mešitě modlí, aby dosáhli velké odměny, která jim za to byla slíbena.

 

 

9. Jeskyně Hirá'

 

Prorok r v této jeskyni trávíval mnoho nocí. Gabriel r mu přinesl první zjevení, právě když byl v této jeskyni. Muslimové by tam neměli chodit, protože sám Prorok r poté, co byl pověřen proroctvím, se tam již nikdy nevrátil.

 

 

Jeskyně Hirá' je na vrcholu hory An-Núr (džabal an-núr), která se nachází východně od Mekky, přibližně 4 km od posvátného okrsku. Je vysoká 634 m. Hora An-Núr s jeskyní Hirá', do které anděl Gabriel sestoupil se zjevením proroku Muhammadovi r, je jednou z hor (faran), o kterých se zmiňuje Tóra (Deuteronomium 33:2).

 

10. Mešita Skalní dóm

 

 

Mešita Skalní dóm

 

Abraham r si určil místo pro modlitbu a místo, kde porážel obětní zvířata. Jakub r u něho stál, když  z něho uviděl vycházet sloup světla. Mojžíš r se tam v období bloudění utábořil se svým lidem. David r tam postavil svou modlitebnu a byl tam postaven Šalamounův chrám. Prorok r odtamtud vystoupil do nebes při své noční cestě.

 

 

11. Mešita Al-Aqsá

 

Mešita Al-Aqsá

 

Je to druhá mešita postavená na zemi. Abú Dharr řekl:

 

„Řekl jsem: „Alláhův posle, která byla první mešita postavená na zemi?“ On řekl: „Masdžid Al-Harám.“ Já jsem se pak zeptal: „Která je druhá mešita?“ On řekl: „Mešita Al-Aqsá.“ Já jsem se zeptal: „Kolik času uběhlo mezi stavbou těchto dvou mešit?“ On řekl: „Čtyřicet let a kdykoliv se máš modlit, pomodli se, protože celá zem byla učiněna místem pro modlitbu.“ (Muslim)

 

Postavil ji prorok Šalamoun, syn Davidův r. Abdulláh, syn Amra, syn Al-Áse řekl, že Amr, syn Al-Áse řekl, že Alláhův posel r řekl:

 

„Poté, co Šalamoun, syn Davidův, dokončil stavbu mešity Al-Aqsá, žádal Alláha, aby mu dal vládu a království, jaké neměl nikdo předtím, ani nikdo po něm, a aby nikdo, kdo přijde do této mešity s úmyslem se modlit, neodešel jinak než očištěný od hříchů.“ Prorok r řekl: „Dvě [jeho přání] mu byla splněna a já doufám, že mi bude splněno to třetí.“ (Ibn Chuzajma)

 

Je prvním ze dvou modlitebních směrů (qibla), kterým se prorok r a muslimové modlili předtím, než jim bylo nařízeno modlit se směrem ke Kaabě. Prorok r se v mešitě Al-Aqsá zastavil během své noční cesty a odtud vystoupil do nebes. Během této noční cesty vedl proroky v modlitbě. Tato mešita je třetím posvátným okrskem (haram) po Mekce a Medíně.

 

 

Islám a majetek

 

Podle islámu veškerý majetek náleží Alláhovi a lidem je jen svěřen. Majetek znamená zodpovědnost, protože je třeba ho vydělat povolenými způsoby i utrácet povolenými způsoby, např. utrácet za sebe a za ty, za něž jsme odpovědní, bez přehánění a plýtvání. Posel islámu Muhammad r řekl:

 

„Služebník nebude v den zúčtování moci postoupil ani o krok, dokud nesloží účty z [následujícího]: svého času a jak ho strávil, svého vědění a jak ho využil, svých peněz a jak je vydělal i utratil a svého mládí a jak ho strávil.“ (Tirmídhí)

 

Majetek je také nutné utrácet dobrým způsobem. Alláh říká:

 

Zbožnost nespočívá v tom, že obracíte tváře své směrem k východu či západu, nýbrž zbožný je ten, kdo uvěřil v Boha, v den soudný, v anděly, Písmo a proroky a rozdává z majetku svého bez ohledu na lásku k němu příbuzným, sirotkům, nuzným, po cestě (Boží) jdoucímu, žebrákům a na otroků vykoupení, a ten, kdo modlitbu dodržuje a almužnu udílí. (2:177)

 

 

Islám a ženy

 

V islámu jsou muži a ženy odlišní a mají svou odlišnou úlohu. Uctivé jednání se ženami je v islámu znakem dobrého charakteru a slušnosti.

 

Posel islámu Muhammad r řekl:

 

„Nejlepší z vás jsou nejlepší ke svým ženám.“ (Tirmídhí)

 

Žena je také prvním člověkem, se kterým musí muž jednat spravedlivě, udržovat kontakty a dobře se chovat. Když se jeden muž zeptal posla islámu Muhammada, ke komu by se měl nejlépe chovat, odpověděl: „K tvé matce.“ On řekl: „Ke komu pak?“ On odpověděl: „K tvé matce.“ On se zeptal: „Ke komu pak?“ On odpověděl: „K tvé matce.“ On se zeptal: „Ke komu pak?“ On odpověděl: „K tvému otci.“ (Buchárí)

 

Posel islámu Muhammad r řekl:

 

„Ženy jsou druhou půlkou mužů.“ (Abú Dawúd)

 

  1. Ženy mají stejnou lidskost jako muži. Nejsou zdrojem hříchu a ani nejsou důvodem, proč byl Adam r vyhnán z ráje (džanna).
  2. Ženy jsou rovny mužům ve své individualitě. Při v vstupu do manželství nepřicházejí o své jméno, neztrácejí samy sebe a nepřebírají identitu svých manželů.
  3. Ženy jsou rovny mužům s ohledem na odměnu a trest na tomto i onom světě.
  4. Ženy jsou rovny mužům v tom, že se islám snaží o zachování a posílení jejich cti a počestnosti.
  5. Ženy jsou rovny mužům tím, že stejně jako oni mají právo na dědictví.
  6. Ženy jsou rovny mužům v tom, že mají plné právo nakládat se svým majetkem zcela dle svého uvážení.
  7. Ženy jsou rovny mužům v tom ohledu, že nesou stejnou zodpovědnost za vývoj společnosti.
  8. Ženy jsou rovny mužům ve svém právu na získání vzdělání a vhodné výchovy.
  9. Žena a muž mají stejný podíl zodpovědnosti v oblasti dobré výchovy, výuky a péče. Islám zajišťuje, že když se tato práva žen uplatňují, dostává se jim vyššího postavení.
  10. Ženy mají právo na zabezpečení minimálně všech svých potřeb od svého manžela. Pokud žena není vdaná, má právo na zabezpečení od svého bratra/bratrů. Pokud nemá bratry, tak od svých nejbližších příbuzných.
  11. Žena má právo si nechávat veškeré své peníze. Není zodpovědná za finanční zabezpečení rodiny.
  12. Ženy mají právo na sexuální uspokojení od svého manžela.
  13. Žena má v případě rozvodu právo na svěření dětí do své péče, s výjimkou případů, kdy existuje pádný důvod, proč je není schopna vychovávat.
  14. Ženy mají právo se po rozvodu či ovdovění znovu provdat.

 

Alláhův posel r řekl:

 

„Kdokoliv má tři dcery nebo tři sestry a při jejich opatrování je bohabojný, bude se mnou v ráji takto.“ A ukázal ukazovák a prostředník. (Ahmad a jiní)

 

 

Islámský pohled na sexuální vztahy

 

Islám považuje sex za základní lidskou potřebu, kterou není třeba potlačovat, ale uspokojovat vhodným způsobem. Není to nic, na co by se pohlíželo pohrdavě či něco, čeho by se člověk měl zříkat.

 

Islám ustanovil pravidla, kterými je tato oblast vymezena a podle kterých může být tato potřeba uspokojována; člověk by ji neměl uspokojovat pudově či neřízeně, ale jen v rámci manželství.

 

Hlavním účelem manželství v islámu je dosažení duševní a citové vyrovnanosti obou manželů.

 

Alláh říká:

 

ony [manželky] jsou pro vás oděvem a vy jste oděvem pro ně. (2:187)

 

Islám chrání jednotlivce i společnost tím, že zakazuje vše, co podněcuje sexuální touhu, protože to může vést k páchání smilstva či sodomie, ať už z vlastní vůle či z donucení (např. při znásilnění).

 

Dalším důsledkem by byl také velký počet nemanželských dětí ve společnosti, které nemají morální oporu v rodičích. Takové děti by pak vstoupily do společnosti s pocity zášti a nenávisti vůči ostatním. Dalším důsledkem by bylo také šíření nemocí.

 

Alláh říká:

 

A nepřibližujte se k cizoložství, neboť to ohavnost je i špatná cesta. (17:32)

 

 

Islám a nemuslimové

 

Islám ochraňuje krev, majetek a čest nemuslimů, kteří mají smlouvu s islámským národem. Je zakázáno je utlačovat, dopouštět se na nich protiprávního jednání, krátit je v jejich právech, či se k nim špatně chovat.

 

Alláh říká:

 

Bůh vám nezakazuje, abyste byli dobří a spravedliví vůči těm, kdož nebojovali proti vám kvůli náboženství a nevyhnali vás z příbytků vašich, neboť Bůh věru miluje poctivé. (60:8)

 

Posel islámu Muhammad r řekl: „Vskutku kdokoliv utlačuje někoho, s kým máme smlouvu, připravuje ho o jeho práva, zatěžuje ho víc, než je schopen unést, či mu něco vezme bez jeho souhlasu, s tím se budu v den zúčtování přít.“ Poté si prstem ukázal na hruď. „Vskutku kdokoliv zabije někoho, s kým máme smlouvu, kdo je pod zárukou Alláha a Jeho posla, tomu Alláh zakáže ucítit vůni nebeských zahrad (džanna) a věru vůně nebeských zahrad je cítit na vzdálenost sedmdesáti let.“ (Bajhaqí)

 

Posel islámu Muhammad r řekl:

 

„Můj Pán mi přikázal, že nesmíme utlačovat ty, se kterými máme smlouvu [tj. nemuslimy, kteří pobývají na území muslimů] a ani jiné.“ (Bajhaqí)

 

 

Islám a další zjevená náboženství

 

Islám po svých následovnících požaduje, aby věřili v předchozí Boží poselství a všechny proroky a posly. Muslimové je všechny musí mít v lásce a úctě.

 

Alláh U říká:

 

A toto jsou důkazy Naše, jež dali jsme Abrahamovi proti lidu jeho. My pak povyšujeme na stupních, koho chceme, a Pán tvůj je věru moudrý, vševědoucí. A darovali jsme Abrahamovi Izáka a Jakuba a vedli jsme oba cestou pravou; a již předtím jsme tak vedli Noema a z potomstva jeho Davida, Šalomouna, Jóba, Josefa, Mojžíše a Áróna. A takto My odměňujeme ty, kdož dobré konají. A vedli jsme Zachariáše, Jana, Ježíše a Eliáše – ti všichni patří k bohabojným, - a Ismaela, Elišu, Jonáše a Lota a vyznamenali jsme všechny nad lidstvo veškeré a také některé z jejich předků, potomků a bratrů a vyvolili jsme si je a uvedli jsme je na stezku přímou. (6:83-87)

 

Co říká Korán o Mojžíšovi

Alláh U říká:

 

A připomeň v Knize také Mojžíše, jenž byl upřímně oddaným a byl poslem i prorokem. (19:51)

 

Alláh U říká:

 

Mojžíši, vyvolil jsem tě pro Své poselství i pro slovo Své mezi lidmi všemi. Vezmi to, co ti dávám, a buď jedním z vděčných!“ (7:144)

 

Alláh U říká:

 

A potom jsme dali Mojžíšovi Písmo jako dovršení dobrodiní pro toho, jenž koná dobré, a jako srozumitelné vysvětlení věcí všech i jako vedení a milosrdenství doufajíce, že snad lidé uvěří v setkání s Pánem svým. (6:154)

 

Alláh U říká:

 

A věru jsme kdysi vyslali Mojžíše se znameními Našimi řkouce mu: „Vyveď lid svůj z temnoty ke světlu a připomínej jim dny Boží!“ A věru jsou v tom znamení pro každého člověka trpělivého a vděčného. (14:5)

 

Co říká Korán o Ježíšovi a jeho matce, nechť jim Alláh žehná

Alláh U říká:

 

A hle, pravili andělé: „Marie, Bůh si tě věru vyvolil a čistou tě učinil a vyznamenal tě mezi ženami lidstva veškerého. (3:42)

 

Alláh U říká:

 

A podobá se Ježíš před Bohem Adamovi: On stvořil jej z prachu a potom mu řekl „Budiž!“ a on byl! (3:59)

 

Alláh U říká:

 

Vlastníci Písma! Nepřehánějte v náboženství svém a mluvte o Bohu jedině pravdu! Vskutku Mesiáš Ježíš, syn Mariin, je pouze poslem Božím a slovem Jeho, které vložil do Marie, a duchem z Něho vycházejícím. A věřte v Boha a posly Jeho a neříkejte: „Trojice!“ Přestaňte, a bude to tak pro vás lepší. Bůh vskutku je jediným Bohem, On povznesen je nad to, aby měl dítě, vždyť náleží Mu vše, co na nebesích je i na zemi; a Bůh dostatečným je ochráncem. (4:171)

 

 

Láska muslimů k Ježíšovi a jeho matce

 

Ježíš ('Ísá), mír s ním, je v Koránu výslovně zmíněn šestnáctkrát. Nejvyšší Alláh řekl v súře Prostřený stůl, verši 110:

 

A hle, řekne Bůh: „Ježíši, synu Mariin, pomni milosti Mé, kterou jsem prokázal tobě i matce tvé, když podpořil jsem tě duchem svatým a hovořils s lidmi v kolébce i jako dospělý; když naučil jsem tě Písmu, moudrosti, Tóře i Evangeliu; a když vytvořils z hlíny podoby ptáků z dovolení Mého a dýchls na ně a staly se ptáky skutečnými z dovolení Mého; a když uzdravils slepého a malomocného z dovolení Mého a dals vstát mrtvým z hrobů z dovolení Mého. A odehnal jsem od tebe dítka Izraele, když přišels k nim s důkazy jasnými a když řekli ti z nich, kdož neuvěřili: Tohle není leč kouzelnictví zjevné! (5:110)

 

Oproti tomu prorok Muhammad r byl v Koránu výslovně zmíněn čtyřikrát a Panna Marie (mír s ní), Ježíšova matka, byla zmíněna osmkrát a její jméno nese jedna celá súra (kapitola).

 

Všemocný Alláh řekl v súře Rod 'Imránův, verši 45:

 

A hle, pravili andělé: „Marie, Bůh ti oznamuje zvěst radostnou o Slovu, jež od Něho přichází, jehož jméno je Mesiáš, Ježíš syn Mariin, a bude blahoslavený na tomto i onom světě a též jedním z těch, kdož k Bohu budou přiblíženi. (3:45)

 

Jako rodina byli ve Svatém Koránu zmíněni třikrát a dostalo se jim výsady, že celá jedna súra (kapitola) je pojmenována po nich (Rod 'Imránův), což je navždy zapsáno v srdcích a myslích věřících.

 

 

Islám a džihád

 

Jedním z nejvíce nepochopených konceptů v islámu je džihád. Slovo džihád bylo bohužel užíváno ve špatném kontextu a v důsledku toho jej mnoho lidí spojuje s válkou a terorismem. Lingvisticky „džihád“ znamená úsilí, ať už o dobro či o zlo. Obecný význam vyjadřuje vzdorování a postavení se proti sobě samému, útlaku, pronásledování či odpor vůči diktátorovi.

 

Džihád může také označovat vojenské úsilí. To se považuje za poslední možnost, jak zastavit porušování práv ostatních či jakýkoli akt agrese. I během války mají muslimové přikázáno řídit se etickými zásadami. Mučení je přísně zakázáno, stejně tak ubližování civilistům, ženám, dětem a starým lidem.

 

Posel Boží r řekl:

 

„Bojujte ve jménu Božím a pro Boží věc... neporušujte smlouvy, nemrzačte a nezabíjejte malé děti.“ (Muslim)

 

Islám také zakazuje ničení či znesvěcování svatyň, zabíjení či ubližování zvířatům a ničení stromů.

 

V době bojů mezi muslimy a nemuslimy Abú Bakr, první chalífa po prorokovi r, takto promluvil ke svým vojenským velitelům:

 

„Přikazuji vám deset věcí. Naučte se je zpaměti: nezraďte, nezpronevěřte (krádeží z válečné kořisti), neporušte smlouvy. Nemrzačte, nezabíjejte ženy, malé děti či staré lidi. Nevyvracejte a nezapalujte palmy. Nekácejte ovocné stromy, neporážejte ovce, krávy či velbloudy, vyjma k jídlu. Narazíte na lidi odloučené v klášterech, tak nechte je i to, čemu jsou oddáni.“ (Tabari, 3. díl)

 

Prorok r svým společníkům řekl, že největší džihád (úsilí) je džihád proti svému vlastnímu já.

 

 

Islám – náboženství míru

 

Islám znamená podřídit se Alláhovi, poslouchat ho a vyhýbat se uctívání kohokoliv vedle Alláha. Není dobra kromě toho, které islám přikázal dělat, a není zla kromě toho, které zakázal. Dodržování islámu zaručuje život v bezpečí a míru všem, protože jeho systém chrání práva všech. Alláh U řekl:

 

Rci: „Pojďte sem, abych vám sdělil to, co Pán váš vám zakázal! Nepřidružujte k Němu nic, buďte laskaví k rodičům, nezabíjejte z nedostatku děti své, vždyť jsme uštědřili nezbytné pro vás i pro ně! Střezte se smilstva veřejného i tajného, nezabíjejte nikoho, koho Bůh vám zakázal, leda podle práva! A toto je to, co On vám přikazuje – snad budete rozumní! Nepřibližujte se k majetku sirotků jinak než s dobrými úmysly, dokud nedosáhnou dospělosti! Dávejte dobré míry i spravedlivé váhy! My pak neukládáme duši břemeno žádné nad její síly. A když hovoříte, buďte spravedliví, i když se jedná o příbuzného, a dodržujte úmluvu s Bohem! A toto je to, co On vám přikazuje – snad budete toho pamětlivi! (6:151-152)

 

Alláh U také řekl:

 

Bůh zajisté přikazuje spravedlnost, dobré skutky i štědrost vůči příbuzným a zakazuje necudnost, zavrženíhodné skutky a vzdornost a varuje vás – snad toho pamětlivi budete. (16:90)

 

Islámská víra je tedy všezahrnující vírou míru ve všech významech toho slova. Toto platí pro muslimskou společnost zevnitř, protože Alláh U řekl:

 

A ti, kdož urážejí věřící muže a věřící ženy, aniž si to oni zasloužili, ti se obtížili pomluvou i hříchem zjevným. (33:58)

 

Ten, jemuž náleží Alláhovo požehnání a mír, řekl:

 

„Muslim je člověk, před jehož jazykem a rukou jsou ostatní v bezpečí, a vystěhovalec je člověk, který opustil to, co Alláh zakázal.“ (Dle shody)

 

Také řekl:

 

„Věřící je člověk, kterému lidé důvěřují.“

 

Islám rovněž poskytuje mír na mezinárodní úrovni. Podporuje navazování přátelských vztahů založených na bezpečí, stabilitě a základních islámských principech. Muslimská společnost neútočí na jiné společnosti, obzvlášť ty, které nepodrývají víru a nechovají nepřátelství vůči jejím vyznavačům. Toto je v souladu s Alláhovými U slovy:

 

Vy, kteří věříte, vejděte všichni v mír a nenásledujte kroky satanovy, vždyť on je pro vás nepřítelem zjevným! (2:208)

 

Islámská víra přikazuje spravedlivost a zakazuje útlak, i vůči těm, kdo jsou nepřátelští vůči muslimům. Alláh U řekl:

 

Vy, kteří věříte! Buďte přímí před Bohem a buďte svědky spravedlivými. Nechť nenávist k lidu nevěřících vás neuvede do hříchu tím, že budete nespravedliví. Buďte spravedliví – a to je blíže k bohabojnosti – a bojte se Boha, neboť Bůh je dobře zpraven o všem, co děláte. (5:8)

 

As-salám, mír, je jedním z Božích jmen.

 

Alláh U řekl:

 

On je Bůh – a není božstva kromě Něho – vládce, přesvatý, mír, věrný, ochránce bezpečný, mocný, samovládný, velmožný; oč slavnější je Bůh než vše to, co k Němu přidružují. (59:23)

 

As-salám je také jedním ze jmen Alláhovy zahrady (džanna). Nejvyšší Alláh U řekl:

 

Pro ně je připraven příbytek míru u Pána jejich a On ochráncem je jejich za to, co konali. (6:127)

 

As-salám, mír, je pozdravem lidí ráje. Alláh U řekl:

 

A bude jejich přivítáním v den, kdy setkají se s Bohem, „Mír s vámi!“ a Bůh pro ně připravil odměnu štědrou. (33:44)

 

As-salám je také pozdravem mezi muslimy navzájem. As-salámu alajkum! (mír s vámi) je pozdravem, který přináší klid, pokoj a uvolnění jak zdravícímu, tak zdravenému, díky vyjádření bezpečí. Toto prorok (nechť mu Alláh požehná a dá mu mír) zavedl jako jeden ze skutků, které člověku zlepšují víru. Řekl:

 

„Nevstoupíte do ráje, dokud neuvěříte, a neuvěříte, dokud se nebudete navzájem milovat. Mám vám ukázat něco, co pokud budete dělat, budete se navzájem milovat? Šiřte mezi sebou pozdrav as-salám!“ (Muslim)

 

Ten, jemuž náleží Alláhovo požehnání a mír, určil, že toto je jeden z nejlepších skutků, protože vyslovení tohoto pozdravu k sobě přibližuje srdce a obměkčuje je. Také odstraňuje rozdíly a nenávist. Když se proroka r otázali, která součást islámu je nejlepší, odpověděl:

 

„Dávat lidem jídlo a zdravit as-salám ty, které znáte, i ty, které neznáte.“ (Dle shody)

 

Islámská víra tedy přinesla pravidla a zákony pro oblast mezilidských vztahů, války, manželství, ekonomiky, politiky, uctívání atd. Ideální ctnostná společnost uplatňuje tato pravidla a upravuje vztah muslima s jeho Pánem, společností a okolním světem, ať už ve smyslu ostatních lidí či životního prostředí. Ani celé lidstvo není schopno vytvořit něco podobného islámu. Takto dokonalá a všezahrnující víra si zasluhuje přijetí, šíření a respekt.

 

 

Islám a společnost

 

Islám nařizuje, že je třeba se starat o životní prostředí a chránit ho a zakazuje jakékoliv znečišťování. Dosahuje toho následujícími zásadami:

 

  • Doporučuje sázet užitečné rostliny a stromy. Posel islámu Muhammad r řekl: „Žádný muslim nezasadí strom či plodiny, jejichž plody jí ptáci, lidé či zvířata, aniž by mu to bylo započítáno jako almužna.“ (Buchárí)
  • Doporučuje odstraňovat vše škodlivé. Posel islámu řekl: „Odstraňovat škodlivé z cesty je almužnou.“ (Buchárí)
  • Doporučuje karanténu pro postižené nemocemi a epidemiemi, aby se zabránilo šíření do dalších oblastí a ochránily se životy ostatních. Posel islámu r řekl: „Pokud uslyšíte o moru v určité oblasti, nevstupujte tam. A když propukne v místě, kde se nacházíte, pak jej neopouštějte.“ (Buchárí)
  • Zakazuje bezdůvodné zabíjení zvířat a ptáků. Posel islámu Muhammad r řekl: „Když někdo bez důvodu zabije vrabce, ten bude v den zúčtování volat k Alláhovi: „Alláhu, ten a ten mě zabil bez důvodu a bez užitku!““ (Nasá'í)
  • Zakazuje jakékoliv znečišťování. Posel islámu Muhammad r řekl: „Obávejte se dvou věcí, za které lidé proklínají ostatní.“ [Jeho společníci] se zeptali: „Jaké jsou tyto dvě věci, za které lidé proklínají ostatní?“ On odpověděl: „Vykonání potřeby na místech, kudy chodí lidé, nebo kde vyhledávají stín.“ (Muslim)

 

 

Islám a čistota

 

Islám je náboženstvím čistoty.

 

Alláh U říká:

 

Synové Adamovi! Odívejte se do šatů ozdobných v modlitebně každé! Jezte a pijte, avšak nepřehánějte, vždyť On nemiluje ty, kdož přehánějí! (7:31)

 

Islám je také náboženstvím vnitřní čistoty. Alláh U říká:

 

A Bůh věru miluje ty, kdož se kají, a miluje ty, kdož se očišťují!“ (2:222)

 

 

Lví nádvoří“ v Alhambře, která stojí v dnešní španělské Andalusii. Tuto oblast kdysi ovládali muslimové.

 

Čistota je podmínkou pro platnost modlitby a modlitba je skutkem uctívání, který muslim vykonává minimálně pětkrát v průběhu celého dne. Islám také nařizuje koupel po ejakulaci či pohlavním styku a důrazně doporučuje koupel také před úkony, které mají v islámu symbolický význam, jako je páteční modlitba a velká či malá pouť do Mekky.

 

Alláh ve slavném Koránu říká:

 

Vy, kteří věříte! Když se chystáte k modlitbě, umyjte si obličeje své i ruce své až k loktům a otřete si hlavy své a a nohy své až ke kotníkům! A jste-li potřísnění, očistěte se! Jste-li nemocní nebo na cestách či přišel-li někdo z vás ze záchodu anebo jste měli styk s ženami – a nenaleznete-li vodu – omývejte se dobrým jemným pískem a otřete si jím obličeje své i ruce své; Bůh vám nechce působit žádné nesnáze, nýbrž vás chce očistit a dovršit tak dobrodiní Své vůči vám – snad budete vděční! (5:6)

 

Islám doporučuje mytí rukou před jídlem i po něm. Posel islámu Muhammad r řekl:

 

„Jídlo je požehnané, když si člověk umyje ruce před ním a po něm.“ (Tirmídhí)

 

Islám doporučuje udržovat v čistotě ústa a zuby. Posel islámu Muhammad r řekl:

 

„Kdybych to neshledal pro své následovníky obtížným, přikázal bych jim čištění zubů před každou modlitbou.“ (Buchárí)

 

Islám doporučuje očišťovat a udržovat v čistotě místa, kde se může držet špína a množit choroboplodné zárodky. Posel islámu Muhammad r řekl:

 

„Je pět skutků, které vycházejí z Alláhem stvořené lidské přirozenosti: obřízka, odstraňování pubického ochlupení, vytrhávání chlupů v podpaží, zkracování kníru a stříhání nehtů.“ (Buchárí)

 

 

Islám a vědění

 

Islámské náboženství doporučuje všem lidem, aby získávali a rozšiřovali své vědění, a varuje před nevědomostí. Alláh U říká:

 

A Bůh pak povýší ty z vás, kdož uvěřili, a ty, jimž dostalo se vědění, na stupně různé. (58:11)

 

 

Tento obrázek ukazuje využití moderních technologií. Moderní technologie by takto nepokročily nebýt islámské kultury.

 

Islám považuje snahu o dosažení vědění, učení se a vyučování za prostředek ke vstupu do ráje (džanna). Posel islámu Muhammad r řekl:

 

„Kdokoliv hledá cestu k vědění, Alláh mu usnadní cestu vedoucí do ráje (džanna).“ (Abú Dawúd)

 

Islám zakazuje skrývání vědění, protože je povinností každého člověka, aby o ně usiloval. Posel islámu Muhammad r řekl: „Kdokoliv skrývá vědění, v den zmrtvýchvstání mu bude nasazen ohnivý náhubek.“ (Ibn Hibbán)

 

Islám si velmi váží učenců a trvá na tom, aby jim byla prokazována patřičná úcta. Posel islámu Muhammad r řekl:

 

„Není z mých následovníků ten, kdo neprokazuje úctu starým, kdo neprokazuje milosrdenství mladým a nedává učenci, co mu po právu náleží.“ (Ahmad)

 

Posel Muhammad r nám objasnil postavení učence ve svém výroku: „Výtečnost učence oproti běžnému člověku je jako moje výtečnost oproti tomu poslednímu z vás.“ (Tirmidhí)

 

 

Vliv islámské civilizace na moderní vědu

 

Kdo se zamyslí nad důvodem, proč se moderní věda a technologie tak dramaticky rozvinuly a dospěly do dnešního pokročilého stavu, bude zajisté souhlasit, že je to díky islámské civilizaci. To ona zprostředkovala a sama přinesla široký okruh vědomostí a vzešlo z ní mnoho významných učenců.

 

 

Bagdádský model sluneční soustavy z 12. století.

 

C. H. Haskins 7 řekl: „Je neoddiskutovatelnou skutečností, že hlavním zdrojem nového vědění pro západní Evropu byli Arabové ve Španělsku.“

 

Právě oni položili základy, na kterých vyrostla moderní civilizace. Prolistování slovníku technických výrazů pro vzdušný a meziplanetární prostor („Dictionary of Technical Terms for Aerospace“ 8) jasně ukáže, že 60 % známých hvězd má jména odvozená z arabštiny.

 

Knihy a díla raných muslimských učenců byly hlavními zdrojovými texty, z nichž čerpal Západ a obzvlášť Evropané v období renesance. Mnoho těchto textů se užívalo na evropských univerzitách.

 

Markýz z Dufferinu a Avy řekl:

 

„Evropa značnou měrou vděčí muslimské vědě, muslimskému umění a muslimské literatuře, že se vymanila z temnot středověku.“ 9

 

 

Muslimští vědci si osvojili vědecké poznání, které vzniklo v Indii, Číně a helénském světě a poté ho překládali, doplňovali a dále rozvíjeli v různých centrech učenosti islámského světa, odkud se toto poznání rozšířilo do západní Evropy. (David W. Tschanz, MSPH, PhD.: History of Medicine, Arab roots of European Medicine (Dějiny medicíny, arabské kořeny evropské medicíny). Viz. také: http://www.hmc.org.qa/hmc/heartviews/H-V-v4%20N2/9.htm ). Muslimští učenci dále založili některé zcela nové vědní obory.

 

 

Astroláb – významný navigační přístroj vynalezený muslimy. Ostré hroty na přední kruhové straně, rete, označují pozice nejjasnějších hvězd, jejichž jména jsou vyznačena na základně každého hrotu. Na zadní straně základní desky, mater, jsou vyryty souřadnice. (Whipplovo muzeum dějin vědy v Cambridgi, Velká Británie)

 

J. H. Denison řekl:

 

„V pátém a šestém století civilizovanému světu hrozilo upadnutí do chaosu. Staré emoční kultury, které umožnily civilizaci tím, že lidem daly pocit jednoty a uctivou poslušnost vůči vládcům, se rozpadly a neobjevilo se nic, co by je mohlo plnohodnotně nahradit. Tehdy se zdálo, že velká civilizace, jejíž vybudování trvalo čtyři tisíce let, je na pokraji rozkladu a že lidstvo se pravděpodobně navrátí do barbarského stavu, kdy každý kmen a sekta stojí proti všem ostatním a kde o právním řádu nikdo neslyšel. Staré kmenové zřízení ztratilo svou moc. Nový řád vytvořený křesťanstvím místo jednoty a pořádku přinesl rozbroje a zkázu. Bylo to tragické období. Civilizace, podobná ohromnému stromu, jehož listoví se klenulo nad celým světem a na jehož větvích uzrály zlaté plody umění, vědy a literatury, se do hloubky prohnilá nebezpečně kymácela. Existovala nějaká emoční kultura, která by byla schopna lidstvo opět sjednotit a zachránit civilizaci? Mezi tyto lidi se narodil tento muž (Muhammad), který později sjednotí celý známý východní a jižní svět. 10

 

Muslimové dosáhli pokroku ve všech technických, vědeckých a intelektuálních oblastech. Zmiňme alespoň několik význačných učenců z různých oborů poznání:

 

  • Al Chorezmí (780-850) byl velkým učencem v oblasti matematiky, algebry, logaritmů a geometrie. Byl možná vůbec největším ze všech matematiků, protože založil několik matematických oborů a definoval celou řadu základních matematických pojmů. Mimo jiné byl zakladatelem algebry.

 

  • Al Birúní (973-1050) byl velkým učencem v několika oborech. Psal o mnoha tématech, např. o astronomii, matematice, matematické geografii, mechanice, farmakologii či historii. Al Birúní uváděl teorii, že se Země otáčí kolem své osy, a to šest set let před Galileem.

 

Německý orientalista E. Sachau o Al Birúním řekl:

 

„Byl to největší intelektuál, jakého lidstvo poznalo.“

 

My jako muslimové říkáme, že největší intelektuál, jakého lidstvo poznalo, je náš prorok Muhammad r.

 

Muslimští učenci ve svých dílech popsali mnoho cenných poznatků v oblasti medicíny a farmacie, které umožnily rozvoj moderní medicíny. Mezi tyto učence patří:

 

  • Ibn Rušd (1126-1198), známý také jako Averroes, byl andaluský filozof a lékař, autorita v oblasti filozofie, islámského práva, matematiky a medicíny.

 

  • Ibn An Nafís (1213-1288) byl lékař proslavený především tím, že jako první popsal plicní oběh krve. Objevil krevní oběh o celá staletí dříve než Angličan William Harvey a Španěl Michael Servetus.

 

  • 'Ammár Ibn 'Alí Al Mawsilí byl výjimečný oftalmolog. Vynalezl specializované operační nástroje jako např. injekční jehlu.

 

  • Al Hasan Ibn Al Hajsam (965-1040), známý také jako Alhazen, byl významný matematik. Byl průkopníkem v optice, inženýrství a astronomii. Podle Giambattisty della Porta byl Al Hasan prvním, kdo vysvětlil zdánlivé zvětšování měsíce a slunce blízko nad horizontem. Jeho sedmidílné pojednání o optice „Kitáb al manázir“ (Kniha optiky) je pravděpodobně první knihou, ve které se používá vědecká metoda. K ověření teorií používal výsledky experimentů.

 

  • Al Mansúrí a Abú Bakr Al Rází byli proslulí všestranní lékaři. Jejich zásadní příspěvky trvale ovlivnily medicínu a filozofii.

 

  • Muwaffaq Al Baghdádí a Abul Qásim Al Zahráwí byli proslulí zubaři. O tomto oboru napsali knihy, jejichž součástí byly ilustrativní obrázky chirurgických nástrojů a návod, jak tyto nástroje používat.

 

 

Postup extrakce léčebné látky – ilustrace z knihy středověkého farmaceuta.

 

 

Anatomie oka – ilustrace z knihy středověkého muslimského lékaře.

 

Mnoho význačných muslimských učenců působilo také v oblasti geografie a geologie, jako příklad můžeme uvést:

 

  • Šaríf Al Idrísí (1100-1165) byl kartograf, geograf a cestovatel. Získal uznání za své vynikající mapy světa. Také vynalezl navigační přístroje.

 

K civilizačnímu pokroku významně přispělo nespočet muslimských učenců. Na toto téma bylo napsáno několik knih, ve kterých lze nalézt podrobné informace. Často se stávalo, že od muslimů, kteří zveřejnili výsledky svého bádání, jiní opisovali a tyto objevy byly neprávem připisovány jim.

 

 

Krevní oběh a orgány lidského těla. Ilustrace z knihy středověkého muslimského lékaře.

 

Major Arthur Glyn Leonard řekl:

 

„Cožpak my, co se nyní považujeme na nejvyšším vrcholu, jakého kdy kultura a civilizace dosáhla, nepřiznáme, že kdyby nebylo vysoké kultury, civilizace a intelektuálních a společenských skvostů Arabů a jejich spravedlivého zřízení, Evropa by dodnes tápala v temnotách nevědomosti?“ 11

 

 

Mapa světa – ilustrace z knihy muslimského geografa.

 

Klady islámské civilizace 

 

  • Usilovat o vědění je náboženskou povinností, k jejímuž splnění islám muslimy vybízí.
  • V minulosti muslimští učenci užívali své vědění k posílení víry ostatních lidí, zatímco současní učenci své vědění užívají k oslabování víry.
  • V minulosti muslimští učenci užívali své vědění ve prospěch lidstva, zatímco v současnosti většina učenců používá své vědění k sobeckým účelům nebo k dosažení cílů úzké skupiny lidí. Vědci této doby vynalezli atomovou a vodíkovou bombu a další zbraně hromadného ničení; poté bylo ostatním bráněno ve vlastním vývoji těchto zbraní, a to vše s cílem ovládnout a využívat světového bohatství k vlastnímu prospěchu.
  • Muslimští učenci minulých dob své vědění šířili, aby z něho lidé mohli mít prospěch. Oproti tomu dnešní učenci si své vědění nechávají sami pro sebe či pro svou zemi a chrání si ho před ostatními.
  • Muslimští učenci minulých dob usilovali o Alláhovo milosrdenství a Jeho odměnu, zatímco dnešní učenci se ze všech sil snaží o zpeněžení svých objevů.

 

 

Vědecká fakta v několika koránských verších

 

Alláh U říká:

 

Vskutku je ve stvoření nebes a země, ve střídání noci a dne, v lodi, jež pluje po moři s tím, co užitečné je lidem, ve vodě, již Bůh z nebe sesílá a kterou znovu oživuje zem po smrti její – a na ní všechna zvířata se rozptylují – a v pohybu větrů a oblacích podrobených mezi nebem a zemí – v tom všem jsou věru znamení pro lid rozumný. (2:164)

 

 

Tento obrázek znázorňuje galaxii, do které patří naše sluneční soustava.

 

Korán byl zjeven Muhammadovi r, který byl negramotný – neuměl ani číst, ani psát. Jeho lid byl převážně také negramotný. Jak tedy mohl takovýto muž přinést písmo, které přivádělo v úžas nejvýřečnější z lidí?

 

Alláh U říká:

 

Rci: „I kdyby se lidé a džinové spojili, aby něco podobného Koránu tomuto vytvořili, nebyli by schopni přijít s něčím podobným, byť by si vzájemně byli pomocníky.“ (17:88)

 

 

Alláhova výzva všem je, aby přinesli něco podobného Koránu. Nezapomeňme, že nejkratší kapitola Koránu má pouze deset slov!

 

Prorok r, stejně jako mnoho jeho společníků, byl chudý. Přesto lidem přednášel koránské verše obsahující vědecké skutečnosti, které moderní věda pomocí přesných přístrojů objevila až více než 1400 let po zjevení Koránu.

 

Thomas Carlyle řekl:

 

„Že by podvodník založil náboženství? Vždyť podvodník nedokáže ani postavit dům! Pokud nezná a neumí pracovat s vlastnostmi malty, pálené hlíny a všeho ostatního, co je ke stavbě třeba, výsledkem nebude dům, ale hromada suti. Nevydržel by stát po dvanáct století a poskytovat příbytek sto osmdesáti miliónům lidí, ale rovnou by spadl.“ 12

 

Korán a počátek světa

 

Alláh U říká:

 

Bůh zahajuje život prvním stvořením, pak opakovat to bude a posléze k Němu budete navráceni. (30:11)

 

Alláh v tomto verši jasně říká, že On stvořil a přivedl k životu všechna stvoření v tomto vesmíru z ničeho. Toto stojí v Koránu, který je Božím zjevením od Alláha. Alláh popisuje počátek vesmíru takto:

 

On stvořitelem je nebes a země, a když rozhodne věc nějakou, pak řekne toliko „Staniž se!“ a stane se. (2:117)

 

Alláh nám v tomto verši sděluje, že vesmír byl stvořen z ničeho. Vše, co bylo před jeho stvořením, spadá do nepoznatelného, které zná pouze Alláh. Lidský intelekt není schopen poznat a pochopit podstatu tohoto prvního stvoření, protože nám Alláh tyto vědomosti neodhalil. Lidé mohou pouze formulovat hypotézy a teorie.

 

 

Toto je skutečná hvězda, která se zformovala z mezihvězdné hmoty.

 

Alláh říká:

 

Já neučinil jsem je svědky stvoření nebes a země ani jejich vlastního stvoření; a nevzal jsem si ty, kdož k bludu navádějí, za pomocníky Své. (18:51)

 

Alláh U říká:

 

Což ti, kdož nevěří, nevidí, že nebesa a země byly pevně spojeny a že jsme je od sebe odtrhli a že z vody jsme vše živé učinili? Což neuvěří? (21:30)

 

 

Tento obrázek znázorňuje, že se vesmír rozpíná.

 

Tento verš neomylně odkazuje na skutečnost, že Alláh stvořil vesmír z jediné entity a On je mocný všech věcí. Alláh poté přikázal této „jediné entitě“, aby se rozdělila, k čemuž došlo, a stala se oblakem dýmu. Z tohoto oblaku dýmu Alláh stvořil nebesa a zemi. Zde je popis Alláhovými slovy:

 

Rci: „Vy vskutku nebudete věřit v toho, jenž stvořil zemi ve dvou dnech, a přidávat mu chcete podobné? On Pánem lidstva všeho je! On umístil na ní pevně zakotvené hory a požehnal ji a rozdělil na ní potravu ve čtyřech dnech pro všechny prosící rovnoměrně. Potom se k nebi  vztyčil, jež dýmem jenom bylo, a pravil jemu i zemi: Pojďte ke mně, ať chcete již, či nechcete! - A odpověděly: Půjdeme dobrovolně. A ustanovil je jako sedm nebes ve dvou dnech a každému nebi pořádek jeho vnukl. A nebe nejbližší svítilnami a ochranou ozdobil. A takové bylo předurčení mocného, vševědoucího.“ (41:9-12)

 

 

Tento obrázek znázorňuje naši galaxii a různé planety.

 

Moderní astrofyzikové tvrdí, že celý vesmír vznikl z jediného bodu v důsledku takzvaného „velkého třesku.“ 13

 

Alláh U říká:

 

Potom se k nebi vztyčil, jež dýmem jenom bylo, a pravil jemu i zemi: Pojďte ke mně, ať chcete již, či nechcete! - A odpověděly: Půjdeme dobrovolně. (41:11)

 

Tento verš potvrzuje, že nebe v této rané fázi bylo podobné dýmu; to samé potvrzuje také moderní věda.

 

James H. Jeans řekl:

 

„Zjistili jsme v souladu s domněnkou, kterou poprvé zformuloval Newton, že chaotická plynná hmota přibližně rovnoměrné hustoty a velmi velkého rozsahu by byla dynamicky nestabilní; začala by se v ní tvořit jádra, kolem kterých by kondenzovala veškerá hmota.“ 14

 

 

Tento obrázek znázorňuje následky exploze skutečné hvězdy.

 

 

Korán a rozpínání vesmíru

 

Alláh U říká: Nebe jsme důkladně postavili, vždyť My jsme rozšiřovateli. (51:47)

 

Alláh U říká: V ten den svineme nebe, jako se svinují svitky knih, a jako jsme začali již prvním stvořením, tak opakovat to budeme podle slibu Námi daného. A My tak učiníme! (21:104)

 

Alláh U říká: V den, kdy země nahrazena bude zemí jinou a nebe jiným nebem a kdy lidé stanou před Bohem jediným, podmanitelem. (14:48)

 

Tyto verše potvrzují, že prostor našeho vesmíru se neustále rozpíná. Kdybychom se vrátili do minulosti, zjistili bychom, že celý vesmír vznikl z jediného bodu – singularity či kosmického vejce. To poté podle Alláha rozkazu explodovalo a změnilo se v oblak dýmu, ze kterého se zformovala země a nebesa. Prostor vesmíru se neustále rozpíná a nakonec se z Alláhova rozkazu přestane rozpínat. Poté se vesmír zhroutí sám do sebe a zase splyne do jediného bodu. Následně dojde k další explozi a formování a vzniknou nebesa nepodobná našim nebesům a země nepodobná naší zemi. Tehdy skončí život tohoto světa a začne život onoho světa.

 

Všechny tyto fáze jsou uvedeny v Koránu. Můžeme toto téma rozebírat z různých hledisek, nevyhneme se však skutečnosti, že všechny podrobnosti odhalené moderní vědou jsou uvedeny v Koránu, který byl zjeven před 1400 lety! Již jen toto potvrzuje, že Korán musí být Alláhovým slovem a že Muhammad přijímal Boží zjevení a zprostředkovával lidem tyto informace v době, kdy je nikdo nemohl znát. K jejich objevení došlo až o staletí později.

 

Astronomové zjistili, že vesmír je v neustálém pohybu a že se rozpíná. K tomuto objevu vedlo sledování galaxií a vzdálených nebeských těles. Americký astronom Vesto M. Slipher si při studiu spekter galaxií všiml, že spektrální čáry několika blízkých systémů jsou posunuty k větším vlnovým délkám. Tento posun vlnové délky ukázal, že většina galaxií se od Mléčné dráhy vzdaluje rychlostí několika set kilometrů za sekundu! 15

 

 

Tento obrázek ukazuje, že vzdálenost mezi galaxiemi či kupami galaxií se neustále zvětšuje a že vesmír se tedy rozpíná.

 

Americký astronom Edwin Hubble potvrdil, že se vesmír rozpíná a že čím je galaxie vzdálenější, tím větší je její radiální rychlost vzdalování; rychlost vzdalování galaxie je tedy úměrná její vzdálenosti. 16 Z toho vyplývá, že astronomové potvrdili, že se vesmír neustále rozpíná. Toto rozpínání bude pokračovat, dokud gravitace neztratí svou přitažlivost a planety se nerozletí po vesmíru, což povede ke konci světa.

 

Alláh U říká:

 

Až se nebe rozpukne, až se hvězdy rozptýlí... (82:1-2)

 

Korán o nebeských tělesech

Alláh U říká:

 

Bůh je ten, jenž vztyčil nebesa bez pilířů viditelných. (13:2)

 

Moderní vědecké zkoumání vesmíru ukazuje, že ve hmotě, jejích složkách a nebeských tělesech se skrývá ohromná energie. Alláh ji může zničit i obnovit. Vědci objevili různé formy silné energie, která proudí nebem i zemí. Tyto energie jsou:

 

  • Silná jaderná síla – tato síla drží pohromadě elementární částice, např. protony, elektrony a neutrony.
  • Slabá jaderná síla – tato jaderná síla způsobuje některé formy radioaktivního rozpadu. 17
  • Elektromagnetická síla – toto je síla, která způsobuje vazbu atomů ve hmotě a která také dává každému jeho příslušné vlastnosti.
  • Gravitační síla – toto je nejslabší dosud známá síla, avšak v makrosvětě objektů o velké hmotnosti jde o sílu zásadní, protože drží všechna vesmírná tělesa na svých místech. 18

 

Alláh U říká:

 

On je ten, jenž stvořil noc i den, slunce i měsíc a oba po nebeské své dráze plují. (21:33)

 

Alláh U říká:

 

A slunce ubíhá k místu odpočinku svého, a takové je ustanovení vševědoucího, mocného. A pro měsíc jsme příbytky stanovili, pokud se nevrátí podoben staré větvi palmové. A nepřísluší slunci, aby dohonilo měsíc, a noci, aby předhonila den a všechno pluje ve sféře nebeské. (36:38-40)

 

V těchto verších Alláh říká, že Slunce se pohybuje určitým směrem. Dříve se myslelo, že je Slunce nehybné, avšak současní kosmologové a astronomové zjistili, že se Slunce opravdu pohybuje. Všechny planety sluneční soustavy se pohybují jako družice. Oběžná dráha Země je soustředná k oběžným dráhám ostatních planet.

 

 

Vírová galaxie (také Messier 51, M51 nebo NGC 5194) je spirální galaxie s krásně vyvinutými spirálními rameny v souhvězdí Honicích psů. Leží ve vzdálenosti asi 23 milionů světelných let.

 

Alláh U říká:

 

Při nebi plném drah hvězdných. (51:7)

 

Arabský výraz „hubuk“ (tj. hvězdné dráhy) má několik významů:

 

  • Dokonalost stvoření: astronomové vypočítali, že ve známém (pozorovatelném) vesmíru je dvě stě miliard galaxií a přibližně sedmdesát miliard triliónů hvězd. 19 Každá galaxie se liší svou velikostí, tvarem, hustotou, rychlostí, kterou se pohybuje kolem své osy, vzdáleností od nás a vzdáleností od ostatních galaxií, stádii, kterými prošla, počtem svých hvězd a životností každé z nich.

 

  • Také označuje něco, co je dokonale uspořádané a sjednocené. Tyto úžasné počty galaxií a hvězd ve známé části vesmíru představují pouze 10% celého vesmíru. Musí existovat síla, která toto vše drží pohromadě, jinak by se vše zhroutilo a upadlo v chaos. Alláh, který je dalek jakékoliv nedokonalosti, řekl:

 

Bůh věru pevně třímá nebesa a zemi, aby se nesesuly; kdyby se sesuly, pak by je po Něm nikdo jiný nemohl udržet, a On soucitný je a odpouštějící. (35:41)

 

  • Také označuje dráhy, po kterých se každé nebeské těleso pohybuje. I vědce ohromuje, že ve známé části vesmíru je tak vysoký počet galaxií. To ukazuje, že vesmír funguje jako dokonalý systém.

 

Alláh U říká:

 

On je ten, kdo slunce jasnou září učinil a měsíc světlem a postavení jeho určil, abyste počet roků i počítání jejich znali. A Bůh to stvořil jako skutečnost vážnou a On činí znamení srozumitelnými pro lidi vědoucí. (10:5)

 

Korán před více než čtrnácti stoletími rozlišuje mezi světlem pocházejícím ze zářícího ohnivého tělesa a světlem odraženým od temného, chladného tělesa (Měsíce), které se od Slunce na Zem odráží trvale a stejnoměrně. Toto dokazuje, že Korán je Božím zjevením od Alláha, který nejlépe ví, co On sám jediný stvořil.

 

Korán o tlaku vzduchu

 

Alláh U říká:

 

Koho Bůh chce vést cestou správnou, tomu otevře hruď pro islám; tomu, komu chce dát zbloudit, tomu zúží a uzavře hruď, jako by měl stoupat k nebi. A takto Bůh dává pocítit hněv svůj těm, kdož neuvěřili. (6:125)

 

Z tohoto verše vyplývá, že čím výš v atmosféře člověk stoupá, tím je dýchání obtížnější. Toto je způsobeno snižujícím se tlakem vzduchu a koncentrací kyslíku. Tuto skutečnost nelze prokázat bez toho, aby lidé vystoupali k nebi! Bylo to objeveno teprve poté, co se lidé naučili létat a dosahovat výšek.

 

 

Astronauté používají speciální ochranné skafandry, které jim umožňují dýchat ve velkých nadmořských výškách

 

Když člověk vystoupá do nadmořské výšky nad osm kilometrů, pocítí dýchací obtíže v důsledku nedostatku kyslíku a nízkého tlaku vzduchu. Častým problémem je hypoxie, kdy se k tělesným tkáním dostává jen malé množství kyslíku. Také se můžeme setkat s dysbarismem, což je soubor symptomů způsobený vystavením příliš nízkému nebo rychle se měnícímu tlaku vzduchu. 20 Tyto dva problémy narušují normální tělesné funkce, obtížné dýchání ve vysokých nadmořských výškách lze tedy vysvětlit jednoduše jako sebeobrannou reakci organismu.

 

Korán o temnotě a vnějších vrstvách atmosféry

 

Alláh U říká:

 

A i kdybychom jim bránu nebeskou otevřeli a oni stoupali by k ní, přece by říkali: „Zraky naše byly opity nebo spíše jsme lidé očarovaní!“ (15:14)

 

Toto přirovnání je úžasné, protože ukazuje obecnou skutečnost, o které lidé dříve nevěděli a objevili ji teprve v období dobývání vesmíru v 60. letech. Celý vesmír zahaluje temnota a světlo viditelné na Zemi lze sledovat do dvě stě kilometrů nad zemským povrchem; nad touto hranicí se slunce jeví jako modrý kotouč.

 

Temnotu způsobuje řídký výskyt vodní páry a prachových částic. Alláh, který nás zpravil o této skutečnosti, je dalek jakékoliv nedokonalosti.

 

 

Toto je pohled na slunce během zatmění, který dokazuje, že ve vesmíru je tma.

 

 

Tento obrázek ukazuje tenkou vrstvu denního světla silnou dvě stě kilometrů ve směru od slunce, zatímco zbytek země leží ve tmě.

 

Korán o atomu

 

Alláh U říká:

 

A neunikne Pánu tvému ani váha zrnka prachu na zemi a na nebi, ba ani nic menšího či většího – aniž by to bylo zapsáno v Písmu zjevném. (10:61)

 

V tomto překrásném verši Alláh objasňuje, že v tomto vesmíru před Ním není nic skryto, ať je to jakkoli nepatrné. Kdysi se věřilo, že atom je nejmenší částicí ve vesmíru. Poté, co byl atom rozbit, byly objeveny menší částice s pozitivním elektrickým nábojem, jako jsou protony, a s negativním elektrickým nábojem, jako jsou elektrony.

 

V roce 1939 němečtí vědci z Berlínské univerzity Hahn a Strassmann rozštěpili atom uranu. Další výzkum může přinést objev stále menších a menších částic.

 

Moderní věda dosáhla vysoké úrovně vyspělosti a pokroku v mnoha oblastech života a do budoucna má stále obrovský potenciál pro další rozvoj. Tento proces bude pokračovat až do dne zúčtování. Společné úsilí celého lidstva ve všech oborech poznání se nikdy ani nepřiblíží Alláhovu vědění a schopnostem.

 

Nejvyšší Alláh říká: A vyptávat se tě budou na Ducha. Odpověz: „Duch přichází z rozkazu Pána mého a bylo vám dáno z vědění jen nemnoho.“ (17:85)

 

Alláhovo vědění a schopnosti jsou neomezené a nedosažitelné. V tomto koránském verši nám Alláh dává jednoduché vysvětlení, aby naše mysl dokázala rozpoznat a přijmout nesmírný rozdíl mezi Jeho věděním a naším poznáním. Sláva Alláhovi.

 

Korán a stádia lidského embryonálního vývoje

 

Alláh U o stádiích, kterými prochází lidský plod, říká následující:

 

A věru jsme člověka nejdříve z části nejčistší hlíny stvořili a pak jsme jej kapkou semene v příbytku jistém učinili. Potom jsme z kapky semene hmotu přilnavou stvořili a z hmoty přilnavé jsme kousek masa učinili; a z kousku masa jsme kosti stvořili a kosti jsme masem obalili. A potom jsme mu v druhém stvoření vzniknout dali. Požehnán buď Bůh, nejlepší ze stvořitelů! Posléze pak vskutku zemřete a pak v den zmrtvýchvstání vzkříšeni budete. (23:12-16)

 

 

Počátek lidského vývoje

 

Člověk prochází těmito fázemi:

 

  • Vybraná hlína: Adam, otec lidstva, byl stvořen z hlíny. Tento verš je v rozporu s evoluční teorií, která není vědecky dokázána. Z toho vyplývá, že lidé jsou odlišným stvořením a nevyvinuli se z jiných druhů.
  • Smíšené sperma: v tomto stádiu se mužské a ženské výměšky smísí v děloze a poté se vajíčko buď oplodní, nebo z Alláhovy vůle odejde neoplodněno. Pokud k oplodnění vajíčka došlo, začínají první fáze stvoření.

 

Alláh U říká:

 

Věru jsme člověka stvořili z kapky semene, ze směsí, zkoušejíce jej. A slyšícím a vidoucím jsme jej učinili. (76:2)

 

 

Nákres představuje oplodnění. Tento proces začíná, když se spermie dostane k cytoplazmatické membráně sekundárního oocytu a končí splynutím ženských a mužských chromozomů při metafázi prvního mitotického dělení zygoty. Sekundární oocyt obklopuje několik spermií, z nichž dvě pronikly do korony radiaty. (Převzato z Dr. Keith Moore: „The Developing Human“ (Vývoj člověka), str. 34, 7. vydání.)

 

Pokud spermie vajíčko neoplodní, budou z dělohy vyloučeny spolu s ním. Avšak když k oplodnění dojde, vznikne zygota, která se přichytí k děložní stěně ve formě blastuly a z Alláhovy vůle pokročí do stádia alaqa, tj. pijavici podobného, zavěšeného útvaru.

 

Alláh U říká:

 

Lidé, jste-li na pochybách ohledně zmrtvýchvstání, vzpomeňte si, že stvořili jsme vás nejdřív z prachu, pak z kapky semene, pak z kapky přilnavé, pak z kousku masa ztvárněného či beztvarého – abychom vám to objasnili. A umísťujeme do lůna to, co chceme, až do lhůty stanovené, potom vás z něho vyvedeme jako kojence, až posléze dosáhnete dospělosti své. A některý z vás je povolán k Pánu dříve a některý z vás je vržen do věku sešlosti, takže neví nic z toho, co dříve již věděl. A vidíš zemi neplodnou, však když na ni sešleme vodu, pohne se a vzedme a dá vyrůst různým druhům rostlin nádherných. (22:5)

 

 

  • Krevní sraženina/přilnavá kapka: tento název vystihuje toto stádium, protože zárodek přilne k děloze a podobně jako pijavice získává výživu z krve.

 

 

 

Boční pohled na embryo (staré 24 až 25 dní). Obrázek B ukazuje podobnost mezi pijavicí a lidským embryem ve stádiu „alaqa“. (Převzato z Dr. Keith Moore: „The Developing Human“ (Vývoj člověka), str. 71, 7. vydání.) 

 

 

Nákres primitivního kardiovaskulárního systému embrya starého zhruba 21 dní (pohled zleva). Povšimněte si přechodného stádia párových symetrických cév (Keith Moore). Obě srdeční trubice pokračují dorzálně do dorzální aorty, která probíhá kaudálně.

Zvnějšku se embryo se svými obaly podobá krevní sraženině kvůli relativně velkému množství krve. 

 

 

Řez zahnízděným embryem (stáří přibližně 21 dnů). Na tomto obrázku můžeme vidět zavěšení embrya v děloze matky během fáze „alaqa“. 

 

  • Sežvýkaná hmota: v tomto stádiu se embryo podobá sežvýkané hmotě.

 

 

Makrosnímek lidského embrya starého čtyři a půl týdne (Keith Moore). Skutečná velikost 4,5 mm.

 

 

Embryo se v této fázi podobá sežvýkané hmotě, protože se somity na zadní straně embrya trochu podobají otiskům zubů v sežvýkané hmotě.

 

Povšimněte si podobnosti mezi žvýkačkou a fotografií embrya. Jak je možné, že neučený člověk znal takové podrobnosti o embryu? To může být pouze zjevení pocházející od Boha.

 

  • Utvoření kostí
  • Obalení kostí masem
  • Vývoj embrya do odlišné podoby, ve které dochází k vyrovnání těla a kdy je do něho vdechnut život.

 

Lidské embryo v trojnásobné temnotě prochází mnoha stádii, jak říká Alláh U:

 

Vás pak stvořil z bytosti jediné, z níž potom udělal družku její. A seslal vám z dobytčat osm v párech. On tvoří vás v lůnech matek vašich jedním stvořením za druhým, v temnotě trojnásobné. Takový je Bůh, Pán váš, a Jemu náleží panství; není božstva kromě Něho. Jak se jen můžete tak odvracet? (39:6)

 

Tento verš říká, že embryo je kryto třemi obaly, které jsou v tomto verši nazvány „temnotou“. Těmito obaly nemůže proniknout voda, vzduch, světlo ani teplo a nelze je ani vidět pouhým okem.

 

Dr. Maurice Bucaille 21 řekl:

„Moderní vykladači Koránu v tomto verši vidí tři anatomické vrstvy, které chrání plod během vývoje: břišní stěnu, dělohu a okolí zárodku (placenta, plodové obaly a plodová voda).“ 22

 

 

Předozadní řez gravidní dělohou ve čtvrtém týdnu těhotenství ukazující vzájemný vztah plodových obalů. Dále jsou zobrazena decidua a embryo.

 

Embryo je v děloze také v bezpečí. Alláh U říká:

 

Což jsme vás nestvořili z tekutiny nicotné, již vložili jsme na místo bezpečné až do doby předem určené? (77:20-23)

 

Dr. Gary Miller 23 uvádí: „Novinář položil profesoru Keithu Moorovi 24 následující otázku: „Nemyslíte si, že Arabové mohli vědět o záležitostech, jako je popis embrya, jeho vzhled a jak se mění a roste? Možná nebyli vědci, ale mohli provádět nějaké jednoduché pitvy – třeba řezali těla a tyto věci zkoumali.“

 

Profesor ho (tj. onoho novináře) okamžitě upozornil, že mu uchází jedna zásadní skutečnost. Všechny snímky embrya, které byly promítány a byly součástí filmu, byly pořízeny mikroskopem. Řekl: „Je úplně jedno, jestli se někdo před čtrnácti stoletími snažil objevit embryologii, protože to prostě nemohl vidět!“

 

Veškeré koránské popisy embrya se týkají stádií, ve kterých je ještě tak malé, že ho nelze vidět pouhým okem; je tedy zapotřebí mikroskopu. Protože tento přístroj existuje jen něco přes dvě stě let, dr. Moore se k tomu ironicky vyjádřil: „Možná někdo před čtrnácti stoletími měl tajně mikroskop a zcela bezchybně vyzkoumal tyto skutečnosti. Potom se svými výsledky nějak seznámil Muhammada a přesvědčil ho, aby tyto informace začlenil do své knihy. Poté svůj přístroj zničil a navždy toto vše udržel v tajnosti. Věříte tomu? Neměli byste, pokud pro to nemáte nějaký důkaz, protože tahle teorie je šílená.“

 

Na otázku „Jak si vysvětlujete tyto informace v Koránu?“ dr. Moore odpověděl: „Mohlo to být pouze Boží zjevení.“

 

Dr. Gerald C. Goeringer 25 řekl: „Ve většině případů, pokud ne ve všech, tento popis o mnoho století předchází informace o různých stádiích vývoje lidského embrya plodu zaznamenané v tradiční vědecké literatuře.“

 

Koránský popis oceánů 

 

Korán a přepážka mezi moři

 

Alláh U říká:

 

A On je ten, jenž volně dal téci oběma mořím: jedno sladké a pitné je, druhé slané a hořké. A mezi oběma umístil překážku a přehradu zahrazující. (25:53)

 

Oceánografové objevili, že vody oceánů se mezi sebou nemísí, teprve nedávno. Tato skutečnost je způsobena fyzikálním jevem zvaným „povrchové napětí“ 26; vody sousedících moří se tedy nemísí. Je to způsobeno rozdílnou hustotou obou vod a povrchové napětí jim zabraňuje ve vzájemném míšení, jako by mezi nimi byla tenká přepážka. Když se voda Amazonky vlévá do Atlantického oceánu, zachovává si své vlastnosti i po 200 metrech v oceánu.

 

 

Tři typy stratifikace salinity v pobřežních vodách

 

Korán o mořské temnotě a vnitřních vlnách

Alláh U říká:

 

Anebo jsou jako temnota nad hlubinou moře: pokrývá je vlna, za níž jde vlna jiná, a nad nimi jest mračno – temnota, nad níž je další temnota. Když člověk vztáhne ruku svou, málem ji nevidí. A komu Bůh neučinil světlo, ten nemá ani část světla. (24:40)

 

 

Tento nákres ukazuje hloubku, do jaké pronikne světlo v čisté oceánské vodě. Červené světlo má vysokou absorpci a tedy nejmělčí průnik, zatímco modré světlo proniká nejhlouběji. („Applied Optics“ (Aplikovaná optika), sv. 20 (177) Smith, R.C. A K.S. Baker, 1981). Viz Také oficiální webové stránky NASA.

 

Je obecně známou a vědecky ověřenou skutečností, že ve velkých hloubkách v oceánu není světlo, pouze temnota. Hloubka oceánů se pohybuje od několika set metrů až po 11.034 metrů a do takových hloubek sluneční paprsky proniknout nemohou. Moře a oceány jsou temné od hloubky 200 metrů níže. V této hloubce je jen nepatrně světla a v hloubkách pod 1000 metrů světlo není už vůbec žádné. Převážná část slunečních paprsků je pohlcena vodou do hloubky 100 metrů a tato vrstva moře se nazývá fotická zóna. Dále v hloubce 150 metrů je viditelné jedno procento slunečních paprsků a ve 200 metrech 0,01%.

 

Ozónová vrstva atmosféry odráží většinu ultrafialového záření a mraky odrážejí 30% a pohlcují 19%. Pouze 51% tohoto záření pronikne k moři. Mezi 3 až 30% slunečního světla se odrazí od hladiny a poté  je sedm barev světelného spektra jedna po druhé pohlceno v prvních 200 metrech, vyjma modrého světla. 27

 

Korán o vnitřních vlnách

Vědci nedávno objevili, že existují vnitřní vlny, které „vznikají na rozhraní dvou vrstev vody o různých hustotách.“ 28 Vnitřní vlny se v mořích a oceánech objevují, protože voda v hloubce má vyšší hustotu než voda v horních vrstvách. Vnitřní vlny se chovají podobně jako povrchové vlny, tedy se stejně jako povrchové vlny mohou lámat. Vnitřní vlny nelze pozorovat přímo, ale lze je zjistit pozorováním změn teploty či slanosti v daném místě.

 

 

Vnitřní vlny a míchání vod v oceánu. (Oceanography, Chris Garrett. Více také na http://www.nature.com/nature/journal/v422/n6931/full/422477a.html )

 

 

Vnitřní vlny na rozhraní dvou vrstev vody o různých hustotách. Jedna (spodní) je hustá, druhá (horní) je méně hustá. (Oceanography, Gross, str. 204)

 

Například voda Středozemního moře je v porovnání s vodou Atlantického oceánu teplá, slaná a méně hustá. Když voda ze Středozemního moře přes Gibraltar vstoupí do Atlantiku, postupuje jím po několik set kilometrů v hloubce přibližně 1000 metrů, aniž by se změnily její vlastnosti (teplota, slanost, nižší hustota). Středozemní voda je v této hloubce stabilní a i přes velké vlny, silné proudy a slapové jevy se vody těchto moří nemísí a přepážku mezi sebou nepřekonají.

 

 

Hlavní vodní masy v hloubce oceánu se odlišují svou teplotou a slaností. Tyto vlastnosti určují jejich relativní hustotu, která pak pohání hlubinný termohalinní výměník v oceánech. NADW = hlubinná voda severního Atlantiku. AABW = antarktická dnová voda. Upraveno z nákresu, který laskavě poskytl Dr. Steve Hovan, Indiana University v Pensylvánii, USA.

 

Tyto skutečnosti byly odhaleny teprve v moderní době pomocí vyspělých technologií a přístrojů. Prorok r žil v poušti daleko od oceánu a nikdy se neplavil přes moře. To, že Korán podává takto podrobné informace z této oblasti, je důkazem pravdivosti Koránu.

 

Korán o vzniku oblaků a dešti

Alláh U říká:

 

A On je ten, jenž větry vysílá jako poselství radostné, zvěstující milosrdenství Jeho. Když potom jsou obtíženy mračny těžkými, ženeme je nad krajinou mrtvou a sesíláme z nich vodu, jejíž pomocí dáváme vyrůst všem druhům plodů. A stejně tak dáme vyjíti mrtvým z jejich hrobů – snad si to připomenete! (7:57)

 

Alláh U říká:

 

A poslali jsme větry oplodňující a seslali jsme z nebe vodu, jíž vás napájíme, vždyť vy v zásobě ji nemáte. (15:22)

 

Moderní věda potvrdila vědecké skutečnosti uvedené v tomto koránském verši. Vítr vynáší do atmosféry krystalky soli či jiné maličké částice. Tyto částice se nazývají kondenzační jádra či aerosoly a slouží k tomu, že na nic kondenzuje vodní pára a tvoří se tím vodní kapičky.

 

 

Atmosféra včetně oblak a větrů

 

Oblaka se tvoří z vodní páry, která kondenzuje na krystalcích soli či prachových částicích v atmosféře. Protože vodní kapičky v oblacích jsou velmi malé (o průměru mezi 0,01 a 0,02 mm), oblaka visí ve vzduchu a rozšiřují se po nebi. 29 Tak se nebe pokrývá mraky. Vodní kapičky, které se vytvořily kolem krystalků soli a prachových částic, se zvětšují a stávají se dešťovými kapkami. Když se kapky stanou těžšími než vzduch, opouštějí mraky a padají na zem jako déšť.

 

Alláh U říká:

 

Což jsi neviděl, jak Bůh žene oblaka, potom je spojuje a posléze z nich učiní shluk? A pak vidíš z jeho středu vycházet déšť. A On sesílá z nebe jakoby hory, v nichž jsou kroupy, a zasahuje jimi, koho chce, a odvrací je, od koho chce. A zablesknutí málem zbaví lidi zraku. (24:43)

 

 

Oblak cumulonimbus, záběr pořízený satelitem NASA. Zdá se, jako by oblaka cumulus do zóny konvergence tlačila neviditelná ruka.

 

Vznik a tvarování bouřkových oblaků postupuje podle určitých pravidel v několika stádiích. Stádia vzniku oblaku cumulonimbus, typu bouřkového oblaku, jsou:

 

 

(a) 1. stádium, (b) 2. stádium, (c) 3. stádium

 

  • 1. stádium: stádium cumulu. Masa vlhkého a teplého vzduchu stoupá vzhůru.
  • 2. stádium: stádium zralosti. Poté vítr žene malé oblaky (cumulus) a spojuje je do většího oblaku.
  • 3 stádium: stádium rozpadu. Když se malé oblaky spojí, výstupné proudy uvnitř většího oblaku se zesilují. Výstupné proudy kolem středu oblaku jsou silnější než v okrajových částech. Tyto výstupné proudy způsobují, že oblak vertikálně roste a rozpíná se do chladnějších částí atmosféry, kde kondenzací vznikají kapky vody a kroupy, které se neustále zvětšují, až je výstupné proudy již nedokáží udržet. Tehdy začínají padat jako déšť či kroupy.

 

Tím, jak kroupy padají částí oblaku tvořeného kapičkami přechlazené vody a ledovými krystalky, získává oblak elektrický náboj. Když se kapalné kapičky srazí s kroupou, zmrznou a uvolní se skupenské teplo. Tím se povrch kroupy udržuje teplejší, než jsou okolní ledové krystalky.

 

 

Model rozvětveného blesku. (a) Záporný náboj koncentrovaný ve spodní části oblaku zesílí natolik, že jej už izolující vrstva vzduchu neudrží a vytvoří se vůdčí výboj blesku mířící k zemi. (b) Vstřícný výboj s kladným nábojem vychází nejčastěji z vyvýšených míst na zemi. (c) Dochází ke spojení záporně nabitého vůdčího a kladně nabitého vstřícného výboje a vzniká mohutný elektrický proud, tzv. hlavní výboj blesku, kterým všechny náboje v oblaku zaniknou.

 

Když se kroupa setká s ledovým krystalkem, dochází k důležitému jevu: elektrony se přemísťují z chladnějšího objektu k teplejšímu. Kroupa tedy získá záporný náboj. Ten samý proces probíhá, když se přechlazené kapičky setkají s kroupou a výsledkem jsou kladně nabité drobné ledové jehličky, které jsou lehčí a výstupné proudy je vynášejí do horní části oblaku.

 

Kroupy klesají do spodní části oblaku, který tedy získá záporný náboj. Tento záporný náboj se pak vybije jako blesk. Z toho vyplývá, že kroupy jsou důležitým faktorem pro vznik blesku. 30

 

Alláh U říká:

 

A slaví hrom chválu Jeho a stejně činí i andělé z bázně před Ním. On blesky vysílá a zasahuje jimi, koho chce, zatímco lidé se hádají o Bohu, jenž mocný je v prudkosti Své. (13:13) 

Korán o zvířatech

Alláh U říká:

 

A je pro vás též v dobytku vašem poučení: napájíme vás tím, co je v břichách jejich – něčím, co je mezi odpadem a krví – mlékem čistým, jež požitkem je pro pijící. (16:66)

 

Maurice Bucaille řekl:

 

„Z vědeckého hlediska je k pochopení významu tohoto verše třeba použít fyziologických pojmů. Látky, které zajišťují výživu těla, pocházejí z chemických transformací probíhajících po celé délce zažívacího traktu. Tyto živiny pocházejí ze střevního obsahu. Po vstupu do střeva v příslušném stádiu chemické transformace prostoupí střevní stěnou do systémového oběhu. K tomuto přechodu dochází dvěma způsoby: buď přímo přes lymfatické cévy nebo nepřímo přes portální jaterní oběh. Tím se dostanou nejdřív do jater, kde dojde k jejich přeměně, a odtud proudí dále do systémového oběhu. Takto vše prochází přes krevní oběh.

 

Složky mléka jsou vylučovány mléčnými žlázami, které získávají výživu ze strávené potravy skrze krevní oběh. Krev tedy plní úlohu shromažďovače a nositele živin získaných z potravy a přináší živiny mléčným žlázám produkujícím mléko, stejně jako všem ostatním orgánům.

 

Původní pochod, který dává do pohybu celý proces, je setkání střevního obsahu a krve přes střevní stěnu. Tento přesný popis je výsledkem objevů v oblasti chemie a fyziologie trávicí soustavy, které byly v době proroka Muhammada zcela neznámé a k jejich pochopení došlo teprve v nedávné době. Dle mého názoru přítomnost tohoto koránského verše, který odkazuje na tyto skutečnosti, nelze standardně vysvětlit vzhledem k době, kdy byly formulovány.“ 31

 

Korán o horách

Alláh U řekl:

 

Což zemi jsme jak lože nerozprostřeli a hory jejími podpěrami neučinili? (78:6-7)

 

Vědci popisují význam hor jako kolíků či čepů stabilizujících zemský povrch takto:

 

„Hory mají podzemní kořeny, které jsou zakotveny hluboko v zemi, tedy hory mají tvar kolíků. Zemská kůra je vysoká třicet až šedesát kilometrů, což bylo zjištěno pomocí seismografu. Díky tomuto přístroji bylo také zjištěno, že každá hora má podzemní kořen, který zemskou kůru stabilizuje vůči spodním vrstvám a brání tomu, aby se země třásla. Hora je tedy podobná hřebíku, který drží pohromadě různé kusy dřeva.“ 32

 

Alláh U říká:

 

A on rozhodil po zemi hory pevně zakotvené, aby se s vámi nekymácela; a také řeky a cesty – snad budete správně vedeni. (16:15)

 

 

Izostáze: hmota hory vychyluje kyvadlo z vertikální polohy, ale ne natolik, jak by se dalo očekávat. Na obrázku je vertikální poloha označena (a). Pokud by hora byla pouze navršena na povrchu stejnoměrné zemské kúry, kyvadlo by se muselo vychýlit do pozice (c). Avšak protože hora má hluboký kořen tvořený horninami s relativně nízkou hustotou, pozorované vychýlení kyvadla je pouze do pozice označené (b). Obrázek převzat se svolením z Building Planet Earth, Cattermole, str. 35.

 

Moderní věda potvrzuje, že hory jsou po zemi rozmístěny stejnoměrně, což také stabilizuje zemský povrch. Obzvlášť to platí pro hory geology nazývané „asymetrická pohoří“, která najdeme na každém kontinentu. 33 Jak mohl neučený muž, jehož lid byl většinou negramotný, vědět o těchto skutečnostech?

 

 

Obrázek znázorňuje „kořen“ hory. Některé tyto kořeny mohou zasahovat šedesát kilometrů hluboko do země.

 

 

 

Korán o vodě a životu

 

Alláh U říká:

 

Což ti, kdož nevěří, nevidí, že nebesa a země byly pevně spojeny a že jsme je od sebe odtrhli a že z vody jsme vše živé učinili? Což neuvěří? (21:30)

 

Moderní věda jednoznačně potvrzuje, že voda je základní složkou, kterou je tvořena buňka. Chemici prokázali, že voda je nezbytnou a aktivní látkou, která se účastní přeměn a pochodů uvnitř těla. Z tohoto důvodu je jedinou kapalinou, kterou potřebuje každé živé stvoření bez ohledu na svou velikost, od mikroorganismů až po největší zvířata na zemi.

 

V současné době voda pokrývá přibližně 71% zemského povrchu a zbývajících 29% tvoří pevnina.

 

 

 

Hlavním zdrojem pro těla lidí i zvířat je voda. To samé platí také pro rostliny. Vědeckými metodami bylo prokázáno, že tělo dospělého člověka od 15 let je tvořeno z přibližně 71% vodou a u dětí to je až 83%. I krev tvoří z 80% voda. Zvířata a rostliny mají obsah vody až 90%.

 

Nepřátelé islámu

 

Když se podíváme na světová náboženství, zjistíme, že ohromné množství lidí nenávidí islám – co je důvodem tohoto otevřeného nepřátelství? Když se blíže podíváme na ty, kdo otevřeně vyjadřují své nepřátelství vůči islámu, můžeme je rozřadit do následujících kategorií:

 

  • Polyteisti a neznalí lidé, protože islám je náboženstvím pravdy, které zakazuje uctívání a podrobování se komukoliv a čemukoliv vyjma Alláha.

 

Alláh U říká: Rci: „Chcete mi nařizovat, abych někoho jiného než Boha uctíval, vy nevědomci?“ (39:64)

 

  • Lidé se zkaženým přirozeným sklonem, protože islám je náboženstvím v souladu s přirozeným lidským sklonem.

 

Alláh U říká: Obrať tvář svou k náboženství pravému jako haníf podle sklonu přirozeného lidem, v němž Bůh lidi stvořil. Stvoření Boží pak změnit nelze – a toto je náboženství neměnné, však většina lidí to neví. (30:30)

 

  • Nespravedliví lidé, protože islám je náboženstvím spravedlnosti a rovnosti.

 

Alláh U říká:

 

Bůh zajisté přikazuje spravedlnost, dobré skutky i štědrost vůči příbuzným a zakazuje necudnost, zavrženíhodné skutky a vzdornost a varuje vás – snad toho pamětlivi budete. (16:90)

 

  • Lidé snažící se šířit pohoršení a špatnost, protože islám je náboženstvím spravedlnosti a polepšení.

 

Alláh U říká: A usilují šířit po zemi pohoršení, avšak Bůh nemiluje ty, kdož pohoršení šíří. (5:64)

 

  • Přestupníci, protože islám je náboženstvím míru.

 

Alláh U říká: A bojujte na stezce Boží proti těm, kdož bojují proti vám, avšak nečiňte bezpráví, neboť Bůh nemiluje ty, kdož se bezpráví dopouštějí. (2:190)

 

  • Fanatici a extrémisté, protože islám je umírněným náboženstvím.

 

Alláh U říká: A takovýmto způsobem jsme vás učinili obcí vzdálenou krajností, abyste byli svědky o lidech a aby posel byl svědkem o vás. (2:143)

 

  • Lidé ovládaní chtíčem, protože islám je náboženstvím cudnosti.

 

Alláh U říká: A nepřibližujte se k cizoložství, neboť to ohavnost je i špatná cesta. (17:32)

 

  • Lidé toužící po pozemském životě, protože islám je náboženstvím vzájemné podpory a milosrdenství a bojuje proti zneužívání lidských potřeb a slabostí.

 

Alláh U říká: Nepohlcujte vzájemně majetky své podvodným způsobem! Nedávejte z nich dary soudcům, abyste tak hříšně připravili lidi o část majetku, jsouce si toho vědomi! (2:188)

 

  • Ti, kdo pohrdají ostatními lidmi, ponižují je a cítí se být vyvolenými, protože islám je náboženstvím rovnosti a bojuje proti předsudkům a všem formám rasismu.

 

Alláh U říká: Lidé, věru jsme vás stvořili z muže a ženy a učinili jsme z vás národy a kmeny, abyste se vzájemně poznali. Avšak nejvznešenější z vás před Bohem je ten, kdo je nejbohabojnější – a Bůh je vševědoucí a dobře zpravený. (49:13)

 

 

Milí čtenáři, jsem přesvědčen, že teď, když jste dočetli až sem, mnohé představy o islámu pocházející z médií začínají ztrácet na přesvědčivosti a pravda o islámu získává jasnější obrysy. Nyní se podívejme na klíčové vlastnosti islámu:

 

1. Islám je náboženstvím pravdy a nepovoluje uctívání nikoho a ničeho kromě Alláha. Nejvyšší Alláh říká:

 

Rci: „Chcete mi nařizovat, abych někoho jiného než Boha uctíval, vy nevědomci?“ (39:64)

 

2. Islám je náboženstvím míru a odmítá všechny formy nespravedlnosti a tyranie. Nejvyšší Alláh říká:

 

Bůh vám nezakazuje, abyste byli dobří a spravedliví vůči těm, kdož nebojovali proti vám kvůli náboženství a nevyhnali vás z příbytků vašich, neboť Bůh věru miluje poctivé. (60:8)

 

3. Islám je náboženstvím, které podporuje vzdělávání a rozšiřování vědění. Nejvyšší Alláh říká:

 

Zeptej se: „Jsou si rovni ti, kdož vědí, s těmi, kdož nevědí?“ Však připomenou si to jen ti, kdož rozmyslem jsou nadáni. (39:9)

 

4. Islám je náboženstvím čistoty a hygieny. Nejvyšší Alláh říká:

 

A Bůh věru miluje ty, kdož se kají, a miluje ty, kdož se očišťují! (2:222)

 

5. Islám je náboženstvím spravedlnosti a dobrého chování. Nejvyšší Alláh říká:

 

Bůh zajisté přikazuje spravedlnost, dobré skutky i štědrost vůči příbuzným a zakazuje necudnost, zavrženíhodné skutky a vzdornost a varuje vás – snad toho pamětlivi budete. (16:90)

 

6. Islám je snadné náboženství. Nejvyšší Alláh říká:

 

Bůh si přeje vám to usnadnit a nechce na vás obtížné. (2:185)

 

7. Islám je náboženstvím milosrdenství. Prorok (*) řekl:

 

„Těm, kdo jsou milosrdní, se dostane milosrdenství od Boha. Buďte milosrdní k těm, co jsou na zemi, a Bůh bude milosrdný k vám.“ (Tirmidhí)

 

8. Islám je náboženstvím naprosté spravedlnosti. Nejvyšší Alláh říká:

 

Nechť nenávist k lidu nevěřících vás neuvede do hříchu tím, že budete nespravedliví. Buďte spravedliví – a to je blíže k bohabojnosti. (5:8)

 

9. Islám je náboženstvím vyzývajícím ke spolupráci a dobru. Nejvyšší Alláh říká:

 

Pomáhejte si vzájemně ke zbožnosti a bohabojnosti a nepomáhejte si k hříchu a nenávisti. (5:2)

 

10. Islám není náboženstvím pro nějakou vybranou skupinu, rasu či etnikum; je pro celé lidstvo. Nejvyšší Alláh říká:

 

A vyslali jsme tě k lidem všem jen jako hlasatele zvěsti radostné a jako varovatele, avšak většina lidí to neví. (34:28)

 

11. Islám je náboženstvím, které maže všechny hříchy. Nejvyšší Alláh říká:

 

Rci: „Služebníci moji, kteří jste se dopustili přestupků proti sobě samým, neztrácejte naději v milosrdenství Boží, vždyť Bůh věru odpouští viny všechny – On odpouštějící je i slitovný. (39:53)

 

 

Vynikající vlastnosti a jedinečnost islámu

 

Protože islám je posledním náboženstvím, má vynikající a výjimečné vlastnosti, díky kterým je vhodný pro všechny doby a všechna místa:

 

  • Je posledním náboženstvím, které bylo lidem zjeveno.
  • Islám uznává předchozí Boží zjevení. Oproti tomu židé neuznávají Ježíše a křesťané neuznávají Muhammada, zatímco muslimové uznávají Mojžíše i Ježíše, nechť jim Alláh žehná.
  • V islámu se lidé obracejí na svého Pána ve všech záležitostech a za všech okolností.
  • Islám je jediným náboženstvím, které nebylo pokřiveno a změněno.

Harry G. Dorman řekl:

„[Korán] je doslovné Boží zjevení, diktované Muhammadovi Gabrielem, dokonalé v každém písmenu. Je trvajícím zázrakem, který svědčí pro sebe a pro Muhammada, Božího proroka. Jeho zázračnost spočívá zčásti ve stylu, který je tak dokonalý a vznešený, že ani lidé ani džinové nedokázali vytvořit byť jedinou kapitolu, která by snesla srovnání s jeho nejkratší kapitolou. Jeho zázračnost je zčásti také v jeho učení, proroctvích o budoucnosti a neuvěřitelně přesných informacích, které negramotný Muhammad nemohl sám získat.“ 34

  • Islám je náboženstvím, které pokrývá jak materiální, tak duchovní stránky života. Nevynechává ani drobné detaily v muslimově životě. Abdurrahmán, syn Zajda, řekl, že Salman byl dotázán:

„Váš prorok vás naučil vše, i jak vyměšovat?“ Salman odpověděl: „Samozřejmě, zakázal nám vyměšovat čelem ve směru qibly, očišťovat se pravdou rukou, použít méně než tři kameny, či používat kosti nebo trus (k očištění).“ (Muslim) W. Thomas Arnold řekl: „Smysl pro spravedlnost je jedním z nejúžasnějších ideálů v islámu, protože jak jsem četl Korán, vidím v těchto dynamických životních zásadách ne mystiku, ale praktickou etiku pro každodenní život, která je vhodná pro celý svět.“

  • Islám rovnovážně uspokojuje tělesné i duchovní potřeby. Odmítá, aby jeden aspekt získal vrch nad druhým.

 

Princ Charles řekl:

 

„Islám nás dnes může naučit chápání světa a způsob života, které křesťanství ke své škodě ztratilo. Islám odmítá oddělovat člověka a přírodu, náboženství a vědu, mysl a hmotu.“

 

  • Islám není v konfliktu s lidským intelektem a přirozeností.
  • Islám je náboženstvím pro celé lidstvo bez ohledu na jejich vzdělání, dobu a místo, na rozdíl od předcházejících náboženství, která byla seslána určitým národům na určitou dobu. Například pokud chce někdo být židem, musí se jako žid narodit. Ježíš r řekl o křesťanství: „Jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu izraelského.“ (Matouš 15:24)

 

 

Tento Korán napsaný tekutým zlatem na papyru ukazuje péči, jakou muslimové věnují uchování Koránu.

 

Jedním z důkazů, že islám je univerzálním náboženstvím, které je vhodné pro všechny lidi a všechny doby, je Boží slovo:

 

A vyslali jsme tě k lidem všem jen jako hlasatele zvěsti radostné a jako varovatele, avšak většina lidí to neví. (34:28)

 

 

 

 

V těchto verších Bůh přikazuje Svému prorokovi r, aby otevřeně vyzýval k islámu. On tedy vyzýval svůj lid, aby uctíval jen Boha a odvrhl všechna falešná božstva. Jeho lidé mu ubližovali, avšak on zůstal vytrvalý a milosrdný. Posílal dopisy králům své doby a vyzýval je k přijetí islámu. Mezi těmi, komu napsal, byli římský císař, perský král a etiopský král. Kdyby poselství proroka Muhammada nebylo univerzální, nevyzýval by vládce různých říší v okolí Arábie k přijetí islámu.

 

Toto mohlo vést k boji na více frontách proti početným a dobře vyzbrojeným protivníkům. Proč by něco takového riskoval, kdyby se nejednalo o Boží poselství, které mu bylo nařízeno předat celému lidstvu?

 

Boží posel r řekl: „Tato záležitost [tj. islámské náboženství] se stane zjevnou jako noc a den. Každý člověk ve městě či v poušti se o tomto náboženství dozví skrze moc a ponížení. Moc, kterou je poctěno, a ponížení, kterým Bůh ponižuje nevíru.“ (Ahmed)

 

  

Překlad: Od Muhammada, posla Alláhova, pro Neguse, etiopského krále. Mír s tím, kdo následuje vedení. Jsem vděčný Alláhovi, není božstva kromě Něho, a dosvědčuji, že Ježíš, syn Mariin, nebyl než duchem, kterého On stvořil a Jeho slovem („Budiž“ a on byl), které vložil na Marii, pannu, dobrou, čistou, a tak počala Ježíše. Alláh ho stvořil tak jako Adama Svou rukou. Vyzývám vás k uctívání pouze Alláha a nepřidružujte k Němu žádného společníka, (vyzývám vás,) abyste Ho poslouchali, následovali mě a věřili v to, co mi bylo zjeveno, neboť jsem Alláhovým poslem. Vyzývám vás i vaše muže k Alláhovi, nejvyššímu. Dosvědčuji, že jsem předal své poselství. Vyzývám vás, abyste naslouchali a přijali mé rady. Mír s tím, kdo následuje pravé vedení.

 

 

Překlad: Začínám jménem Alláha, milosrdného, slitovného. Od Muhammada ibn Abdulláha, posla Božího, Herakleiovi, císaři římskému. Mír s tím, kdo následuje vedení. Vyzývám vás k islámu. Přijměte islám a budete v bezpečí. Bůh vám dá vaši odměnu dvojnásobně. Pokud Boží poselství nevyslyšíte, ponesete hřích všech svých následovníků. (Rci: „Vlastníci Písma! Pojďte ke slovu rovnému pro nás i pro vás a shodněme se, že nebudeme sloužit nikomu leč Bohu a nebudeme k Němu nic přidružovat a že si nebudeme brát jeden druhého za Pána místo Boha!“ Obrátí-li se však zády, pak jim řekněte: „Dosvědčte, že my jsme do vůle Boží odevzdáni!“) (3:64)

Herakleios byl císařem byzantské říše (610 – 641), který dobyl Sýrii, Palestinu a Egypt, dříve ovládané Persií (613 – 628).

 

 

Překlad: Začínám jménem Alláha, milosrdného, slitovného. Od Muhammada ibn Abdulláha, posla Božího, Moqoqasovi, vládci křesťanů v Egyptě. Mír s tím, kdo následuje vedení. Vyzývám vás k islámu. Přijměte islám a budete v bezpečí. Bůh vám dá vaši odměnu dvojnásobně. Pokud Boží poselství nevyslyšíte, ponesete hřích všech svých následovníků. (Rci: „Vlastníci Písma! Pojďte ke slovu rovnému pro nás i pro vás a shodněme se, že nebudeme sloužit nikomu leč Bohu a nebudeme k Němu nic přidružovat a že si nebudeme brát jeden druhého za Pána místo Boha!“ Obrátí-li se však zády, pak jim řekněte: „Dosvědčte, že my jsme do vůle Boží odevzdáni!“) (3:64)

 

Jak se stát muslimem

 

Pro to, aby se člověk stal muslimem, nejsou žádné zvláštní náboženské obřady či zvyky, specifická místa či nutnost svědků. Je to proto, že v islámu má člověk přímý vztah se svým Pánem bez jakýchkoli prostředníků.

 

Stačí jen uvěřit a prohlásit, že je jen jediný Bůh a že Muhammad je Jeho služebníkem a poslem. Tím se člověk stane muslimem. Když tato slova pronese upřímně, všechny hříchy v jeho dosavadním životě mu jsou odpuštěny.

 

Bůh říká ve svatém Koránu: Kromě těch, kdož pokání činili, uvěřili a zbožné skutky konali. A takovým Bůh špatné skutky jejich za dobré vymění, vždyť Bůh odpouštějící je a slitovný. (25:70) Kdo se odevzdá do Boží vůle, jako muslim začíná svůj život znovu.

 

Nemuslimové, kteří přijmou islám, dostanou svou odměnu dvojnásobně, protože věřili ve své posly a uvěřili v také Muhammada r.

 

Alláh U říká:

 

Ti, kterým jsme již předtím dali Písmo, věří v ně, a když je jim přednášeno, hovoří: „Uvěřili jsme v ně, neboť je to pravda od Pána našeho pocházející. A věru jsme byli již předtím odevzdáni do vůle Páně. Těmto dostane se odměny dvojnásobné za to, že trpěliví byli a zlé dobrým opláceli a rozdávali z toho, co jsme jim uštědřili. (28:52-54)

 

Navíc jim Alláh vymaže všechny hříchy, kterých se dopustili před přijetím islámu. Prorok r řekl:

 

„Islám maže vše [hříchy] před sebou.“ (Muslim)

 

 

Závěr

 

Boží náboženství, islám, je ve všech ohledech úplné a je návodem ke šťastnému životu na tomto světě a věčnému a trvalému životu na onom světě. Můžete pozorovat špatné chování a chyby, kterých se muslimové dopouštějí vůči sobě samým i ostatním, avšak vězte, že islám sám nemá s těmito nedostatky nic společného.

 

K tomu, co vidíte, je může vést neznalost náboženství či slabost ve víře. Nesuďte tedy islám podle toho, čeho se dopouštějí někteří z jeho následovníků. Tato publikace může posloužit jako klíč k hledání pravdy, avšak je třeba ji doplnit následujícím přístupem:

 

  1. Oprostit svou mysl ode všech osobních tuh či náboženských předsudků.
  2. Nechat se vést touhou nalézt a poznat pravdu a nehledat jen chyby a nedostatky.
  3. Myslet nezávisle a ve svých soudech nepodléhat ostatním.

 

 

 

A když je jim řečeno: „Následujte to, co seslal Bůh!“, odpovídají: „Nikoliv, my budeme následovat to, co u otců svých jsme nalezli. A což když je satan zve k trestu plamene šlehajícího? (31:21)

 

Všechna chvála patří pouze Alláhovi, Pánu všech světů.

 

A nechť Alláh velebí Svého proroka a jeho rodinu a ochrání ho před vším hanlivým.

 

Pokud chcete získat víc informací o islámu, neváhejte se na nás obrátit.

 

http://www.thekeytoislam.com

http://www.islamhouse.com

 

 

 

***

 

Rci: „Vlastníci Písma! Pojďte ke slovu rovnému pro nás i pro vás a shodněme se, že nebudeme  sloužit nikomu leč Bohu a nebudeme k Němu nic přidružovat a že si nebudeme brát jeden druhého za Pána místo Boha! Obrátí-li se však zády, pak jim řekněte: „Dosvědčte, že my jsme do vůle Boží odevzdáni!“ (3:64)

 

 

Ukážeme jim znamení Svá ve všech světa končinách i v nich samých, dokud se jim jasným nestane, že toto pravdou je. A což Pánu tvému nestačí, že svědkem je všech věcí? (41:53)

 

Odkazy

 

  1. W. Montgomery Watt byl skotský orientalista.
  2. The Genuine Islam, sv. 1, č. 8, 1936.
  3. Anglická teosofka, filozofka a politická aktivistka, která podporovala samosprávu a vzdělávací reformy v Indii.
  4. To znamená dosvědčovat, že Alláh existuje a že je stvořitelem tohoto vesmíru, který Mu náleží, a je tím, kdo v něm vše určuje. On je tím, kdo vše způsobuje. Nic nevznikne, pokud si to On nepřeje a nic se nestane, pokud si to On nepřeje.
  5. To znamená dosvědčovat, že Alláh je jediným pravým Bohem, který si zaslouží uctívání, a veškeré uctívání musí být zasvěceno pouze Jemu.
  6. To znamená věřit v jedinečnost Jeho jmen a atributů a věřit, že překrásná jména a atributy náleží Alláhovi a že je dalek jakékoliv nedokonalosti.
  7. Charles Homer Haskins (1870 – 1937), americký historik, uznávaný odborník na středověké dějiny.
  8. William H. Allen, Dictionary of Technical Terms of Aerospace, 1. vydání.
  9. Speeches Delivered in India, Londýn, 1890, str. 24
  10. Emotion as the Basis of Civilization, Londýn, 1928, str. 265, 269
  11. Islam – Her Moral and Spiritual Value, Londýn, 1927, str. 20-21
  12. Heroes, Hero-Worship and the Heroic in History
  13. G. Lemaître (1927). „Un Univers homogène de masse constante et de rayon croissant rendant compte de la vitesse radiale des nébuleuses extragalactiques.“ Anály Vědecké společnosti v Bruselu 47A:41.
  14. Astronomy and Cosmonogy, Sir James H. Jeans, str. 15
  15. V. Slipher, referát přednesený před Americkou astronomickou společností (1915)
  16. Edwin Hubble (1929). „A relation between distance and radial velocity among extra-galactic nebulae.“ Proc. Nat. Acad. Sci. 15:168-173.
  17. Jakákoliv z třídy částic jako např. foton, pion či alfa částice, která má nulový nebo celočíselný spin a podléhá statistickým pravidlům umožňujícím libovolnému počtu identických částic sdílet stejný kvantový stav.
  18. Dr. Zaghlool An-Nadjaar: As-Samaa (Nebe)
  19. Další podrobnosti viz http://www.esa.int/esaSC/SEM75BS1VED_extreme_0.html
  20. Viz The Merck Manual, 18. vydání
  21. Byl přednostou chirurgické kliniky na Pařížské univerzitě.
  22. The Bible, The Quran and Science
  23. Abdul-Ahad Omar je kanadský muslim. Je významný tím, že býval křesťanským teologem a duchovním, který konvertoval k islámu.
  24. Světově uznávaný embryolog, bývalý prezident Kanadské společnosti pro anatomii, katedra anatomie a buněčné biologie, Torontská univerzita.
  25. Dr. Gerald C. Goeringer je docent lékařské embryologie na katedře buněčné biologie, lékařská fakulta, Georgetown University, Washington DC, USA.
  26. Harvey E. White: Modern College Physics, van Nostrand, 1948
  27. Elder a Pernetta: Oceans, str. 27. Viz též Trevor Day: Oceans, str. 46-7
  28. Gross: Oceanography, str. 205
  29. Viz Edward J. Tarbuck, Frederick K. Lutgens: Earth Science, str. 509-525. Viz také David C. Whiteman: Mountain Meteorology, str. 100-116.
  30. Viz Richard A. Anthes; John J. Cahir; Alistair B. Fraser; a Hans A. Panofsky: The Atmosphere, str. 269. Viz také Miller a Thompson: Elements of Meteorology, str. 141-142. Viz také Brendan Murphy; Damian Nance: Earth Science Today, str. 346.
  31. The Bible, The Quran and Science
  32. Press a Siever: Earth, str. 435. Viz také Tarbuck a Lutgens: Earth Science, str. 157. Viz také El-Naggar: The Geological Concept of Mountains in the Quran, str. 5. Viz také Brandan Murphy; Damian Nance: Earth Science Today, str. 107.
  33. El-Naggar: The Geological Concept of Mountains in the Quran, str. 5. Viz také Mountain Chains z World of Earth Science.
  34. Towards Understanding Islam, str. 3.

 

 

 

 

Doporučené webové stránky

 

http://www.thekeytoislam.com

http://www.islamhouse.com

http://www.islamreligion.com

http://www.islam-guide.com

http://www.islamtomorrow.com

http://www.islamqa.info

http://www.womeninislam.ws

http://www.1ststepsinislam.com

http://www.chatislamonline.org

http://islamweb.net/

 

 

 


[1]     V originálu je v Koránu použito slovo „Rabb“, pro které není v jiných jazycích přesný ekvivalent. „Rabb“ znamená stvořitele, tvůrce a utvářejícího, živitele, toho, na kterém veškeré stvoření závisí pro svou obživu a toho, kdo dává život a smrt.

[2]     Náboženství je překladem arabského výrazu „dín“, které obvykle označuje způsob života, jak soukromého, tak veřejného. Tento výraz se širokým významem znamená náboženské obřady, politické uspořádání a podrobný návod ke každodennímu životu, včetně hygieny či etikety.

[3] U znamená „sláva Jemu“.

[4] r znamená „mír a požehnání s ním“.

[5]     Všechna jména uvedená za výroky proroka Muhammada jsou jména učenců, kteří jeho výroky sbírali od jeho společníků a uspořádali je do sbírek.

[6]     (r) znamená „mír s ním“.